FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Po dvaceti ročnících Amfolkfest není už jen akcí hudební, ale i společenskou. Dalo by se zde vložit rovnítko a dokonce si troufnu tvrdit, že festival se stal více místem setkávání pravidelných posluchačů (a těch je naprostá většina) než jen hudebním zážitkem. Přitom, a to je podstatné, hudební složka neživoří na okraji zájmu. Diváci si za tu řádku roků zvykli na každoročně dramaturgicky velmi pestrý výběr. Ne jen písničkářů a kapel z blízkého okolí, jak tomu u podobných akcí obvykle z mnoha důvodů bývá, ale na hodně zajímavé hosty z celé republiky a Slovenska. Profesionální host a závěrečný sobotní country bál k akci patří taky zcela automaticky.

Dvacátý ročník dává příležitost k bilancování a obvykle nabídne i něco „navíc". Nejviditelnějšími bonusy se stal páteční koncert (jinak se zahajuje v sobotu) skupiny Dareband. Diváci si o tohoto vystupujícího sami řekli, navíc desetiletá kapela si svoje první vystoupení vystřihla právě na Amfolkfestu. O mimořádné atmosféře pak barvitě hovořili nejen posluchači, ale i muzikanti z kapely samotné. Druhým bonbónkem se stala výstava plakátů a fotografií mapující všech devatenáct předešlých ročníků. Bohužel v době festivalu v místnosti výstavy se nacházel štáb a tak nebyla přístupná. Ale není to nakonec důvod proč na Pulčiny dorazit ještě jednou?

Hlavní sobotní program odstartovaný v pravé poledne zvoněním z místní zvoničky se letos nesl v poklidnějším a jakoby pomalejším tempu. Každý účinkující dostal velký prostor, zmizela dříve pozorovatelná uspěchanost způsobovaná tlakem na dodržení přesných časů vystoupení. Alespoň stručně představím letošní vystupující – Jasoň, Vrkoč, Tempo di vlak, Peter Janků, Band Ivo Cicvárka, Žamboši, Devítka a jako hlavní host Nezmaři. Ti se objevili v roli hlavního hosta už podruhé, opět díky velkému a příznivému ohlasu diváků. A opět nezklamali. Ivo Cicvárkovi to hrálo příjemně, lehce a vůbec ne intelektuálsky, jak je mu občas vytýkáno. Žamboši jsou danou jasnou kvalitou, sami se sem rádi vracejí a letos se Honza Žamboch výrazně podílel i na dramaturgii festivalu. Devítka zůstala bohužel ve stínu svých slavných časů, škoda. Tempo di vlak je už vlastně také stálicí, navíc v trampské muzice, ve které není poslední roky právě živo. U Vrkoče nad vystoupením visel otazník, nakonec vše se v dobré obrátilo a zahrál hodně košatou kytku folkových písniček. Jasoň je tu domácí celou historii festivalu, viditelně se tak cítí a diváci jim to oplácejí. Amfolkfest nabídne každoročně minimálně jeden nečekaně velký a silný zážitek. Pro mě se jím stal tentokrát Peter Janků. Slovenský přemýšlivý folkař (ale i člověk aktivní v divadle a mnoha dalších oblastech) předkládal svoje obsahově hodně aktuální texty s neskutečnou lehkostí, místy i vtipem. A přitom z nich chvílemi mrazilo. Dal se v nich poznat svět okolo nás, svět v nás a přesto v žádném případě nepřicházel depresivní prožitek. Škoda, že ho u nás neslyšíme častěji.

Stejně jako v posledních dvou letech po internetových drátech a vlnách letěl přímý přenos akce. Trošku výjimečný je tím, že doba zvučení kapel je doplňována rozhovory s muzikanty i organizátory ze studia přímo na štábu akce. Navíc celý záznam bude zveřejněn na webových stránkách festivalu i na Facebooku. Opět bych poslech doporučil i těm, kteří seděli v hledišti, mohou se ze záznamu dozvědět řadu podrobností a zajímavostí z minulosti, ale i budoucnosti, které popisuje současná hlava organizačního týmu Eva Endy Rohlenová i její předchůdce Petr Drobek Pajzák. O muzice, zajímavostech i vztahu k Amfolkfestu pak v rozhovorech hovoří třeba Honza Žamboch, Ivo Cicvárek, Peter Janků, Dušan Trličík a za kapelu Jasoň, jediného účastníka všech ročníků a vlastně i zakladatelku akce kapelník Peter Uhroš Uhrín.

Amfolkfest po dvaceti letech žije a zdá se, že úspěšně bude žít dál. Držet si své diváky (kolem tří stovek lidí ve vesničce s končící silnicí), držet si své muzikanty i své organizátory. Ti všichni se rádi sejdou zase za rok poslední červencový víkend v nejvýš položené vesničce Vsetínska. A dobře vědí proč. Chcete-li ono proč zjistit sami také, přijeďte. Třeba si nechat vyprávět od hlavní organizátorky jaké to je, když v týdnu před festivalem chytnete zánět okostice...