Moravští vrabci ve frenštátském kole

12.03.2004 Moravští vrabci ve frenštátském kole (Dušan Trličík)

Sobota 6. března přímo vybízela k výletu, a tak jsem s kamarády muzikanty vyrazil tvořit soustředěné obecenstvo na oblastní předkolo Moravského vrabce do Frenštátu pod Radhoštěm. Byl jsem na tom místě poprvé, a tak jsem hledal místo konání na adrese uvedené na internetu, a čas začátku odhadoval na 14 hodin. Kulturní dům ve Frenštátě však zel prázdnotou a informace o místě a čase konání nebyla nikde k přečtení. Naštěstí místní hodní domorodci poradili a tak jsme byli na správném místě, kterým nebyl kulturák ale kino o dvě ulice dál, s dostatečným časovým předstihem. Hned na první pohled se mě zdála tato volba jako šťastná, kino má dobré akustické vlastnosti a prostředí celkově působilo příjemně. Příjemný byl také fakt, že hlediště nezelo prázdnotou, i když převážnou část tvořili na své vystoupení čekající, nebo po svém vystoupení odpočívající muzikanti.

Hrachokout na ilustračním snímku

foto: archiv

V 15:22 se vynořil ze zákulisí poněkud rozpačitý moderátor (jeden ze členů toho dne účinkujícího dua Horečka), který zahájil 7. ročník (celkově 9.) výše zmíněného soutěžního festivalu a zároveň omluvil nepřítomného Josefa Mloka Grima, který nečekaně opustil území naší republiky. Byla představena také porota, ve složení Jiří m. Brabec, Ota Maňák a Helena Bretfeldová, kteří měli, podobně jako v ročnících minulých, učinit z některých účinkujích šťastné postupující do finále, které se bude konat 24. dubna (na sv.Jiří) v Karviné. Tam se k nim přidají také postupující z oblastních výběrových kol v Karviné a Mohelnici. Celkem toho dne vystoupilo 14 kapel, ze 16 přihlášených, dvě nepřijely.

První vystoupil se svými třemi soutěžními písněmi vsetínský Šimon Band, hrající folk v bohatém obsazení (cimbál, elektrická kytara. dvě kytary, baskytara, cello, perkuse, saxofon). Kapela hraje vlastní repertoár asi rok a převážnou většinu kapely tvoří zkušení a vysoce technicky zdatní muzikanti, známí z jiných hudebních seskupení od folklóru po rock. Svým vystoupením nasadili toho dne laťku poměrně vysoko.

Po nich již poměrně známý folkový Hrachokout z Valašského Meziříčí předvedl opět vlastní repertoár v bohatém vokálním aranžmá, které je předností této kapely. Kapela existuje čtvrtým rokem (baskytara, kytara-akordeon, kytara, mandolína, cello, perkuse, flétna) a za tu dobu již vystupovala na mnoha regionálních festivalech, na svém kontě má již také první vydané CD.

Krátce po čtvrté hodině odpolední obsadila pódium slovenská country kapela z Bystričky u Martina s názvem Šťastní chlapci. Naposledy hráli v česku před 25.lety v Brně a zvukově to byl tak trochu návrat do těchto dob. Čistě akustická mandolína, banjo, kytara, bubínek s metličkami a kontrabas, doplněná pětihlasými vokály vzdáleně evokovaly staré trampské swingovky. Jejich vystoupení jsem jim zcela věřil, zvláště mě utkvěl slogan: "ne tak jako doteraz, každý víkend nadoraz"?:-)

Následující kapela-duo, jinak spíše torzo rodinné kapely Srdíčko z Frýdku Místku, s pracovním názvem 2 srdce si svým vystoupením, jak sdělila obecenstvu kapelnice Pavla Jirglová, zabezpečila bezplatný vstup na festival.

Další zahraniční účinkující, kapela Hrdza z Prešova, je u nás již známým pojmem a nositelem ocenění, svůj přednes folklórně laděného repertoáru ve složení baskytara, kytara, housle, perkuse a sólový zpěv, doplnili vokály a secvičenými pohybovými prvky.

Krátce před sedmnáctou hodinou nastoupil frýdeckomístecký Hrozen, kapela hrající houževnatě již bez jednoho roku deset let, po nejrůznějších místech a festivalech, nyní ve složení kytara-zpěv, housle-perkuse, baskytara, trubka-flétna-kytara, zpěv. Hlavním dodavatelem repertoáru je kapelník Mirek Přikryl, a nejraději by byli zařazeni do přihrádky "akustická hudba".Vzhledem k tématům, která jsou v jejich repertoáru zpracovávána, je to asi přání odpovídající.

První domácí kapela Albatros, opět rodinná, ve složení baskytara, housle, kytara, akordeon, zahráli dvě převzaté (Staré stezka, Orinoko) a jednu vlastní píseň (Hraj dál). Ač sami přiznali, že "odvaha zůstala v zákulisí, a na pódiu jen ty tři písničky" byla jejich produkce doprovázena silným potleskem obecenstva.

První půlku festivalového dne uzavřela mladá countrybálová kapela Trhanci, z Kopřivnice, hrající čtvrtým rokem ve složení baskytara-zpěv, mandolína-vocal, banjo, kytara, housle, vše kromě baskytary akusticky. Obdivoval jsem zejména, jak byli rychle na své vystoupení připraveni, obdivuhodný byl také výkon mandolinisty při třetí instrumentální skladbě, kterou obecenstvo doprovodilo tleskem.

Po přestávce vystoupil další zahraniční účinkující, Rasťo Novotný s kapelou. Folkrocková kapela z Martina hrající asi rok, také v Česku, uvedli jako své vzory Black Sabbath, Deep Purple a Led Zeppelin. Hráli elektrifikovaně na dobro-kytara, kytara-zpěv, perkuse, baskytara. Jejich hudba složená z vlastního repertoáru na mě působila "čistě", tématicky ovšem nevybočovala z průměru.

Daší, na tomto podiu již známá kapela s názvem Ptačoroko z Metylovic, řadicí se k bluegrassu, ve složení baskytara, dobro, banjo, kytara a zpěv-housle, zahrála dvě písně z repertoáru Roberta Křesťana a jednu instrumentálku v pomalém tempu. Interpretace byla zejména u dobristy příjemná a konkrétní, zejména působivý byl dvojhlas s houslemi, ale celkově, vzhledem k převzatému repertoáru, nepůsobili příliš uvolněně.

Následující folkový Naplac, rok stará kapela složená z bývalého frýdeckomísteckého FM bandu, ve složení el.kytara, ak.kytara-zpěv, baskytara-voc., bicí, (a nepřítomná zpěvačka), zahráli písně Dětství, Déšť a Tenkrát. Při poslechu jejich produkce jsem si řekl: konečně muzika! Šlapalo to, písně byly provázány dobrými sóly, a i když vokály trochu nezněly podle mých představ, bylo zřejmé, že vědí co dělají.

V 19 hodin konečně přišla na řadu kapela, na kterou jsem se od začátku těšil. Ležérně Vleže Quartet, řadící se dobrovolně do škatule kabaretfolk. Její plná forma Ležérně a Vleže zpracovává zejména textový materiál básníka Jakuba Chrobáka do odlehčené a příjemné polohy. Přítomný Quartet ve složení baskytara, perkuse, trubka s dusítkem-zpěv, kytara, předvedli v písních Litomyšl, Opilý chlap a Co chci to mám nepochybně zajímavou a neotřelou původní tvorbu, jaká jim již v minulosti vynesla například samostatný pořad v Českém rozhlase.

Jedním z vrcholů festivalu bylo vystoupení frýdeckomísteckých Kajkery, kteří zde nebyli žádnými nováčky a kteří se svým folkrockovým projevem ve složení bicí, el.kytara, zpěv-tamburína, ak.kytara a baskytara a mnoha dřívějšími oceněními (např. z festivalu Porta 2003), byli jasným favoritem na postup do finálového kola.

Závěr dne zajistila zde již také známá dvojčlenná kapela Horečka, zaměřena na instrumentální bluegrassovou interpretaci známých hudebních útvarů (např.Dvořákova Humoreska). I když bylo vystoupení přerušeno u druhé písně pádem jednoho z mikrofonů, odvedli sedící banjista i mandolinista úctyhodný výkon, na který se nezapomíná.

Po posledním vystoupení následovala přestávka, ve které porota usilovně pracovala na shodě o tom, které z vystupujících pošle do finále v Karviné. Krátce po dvacáté hodině přišla pořadatelka a ředitelka domu kultury ve Frenštátě pod Radhoštěm Eliška Jarmerová, která také část dne moderovala, vyhlásit verdikt poroty. Sošku Moravského vrabce a postup do finále si z toho dne odvezli:

1. Kajkery
2. Hrdza
3. Ptačoroko
4. Rasťo Novotný a kapela
5. Horečka

Co říci závěrem? Je bezvadné, že se přehlídky tohoto typu stále konají a že jsou zde jako jedna z možností, jak mohou kapely na sebe upozornit a vejít do širšího povědomí. Pro některé to může být i jediná možnost. Myslím si, že by neměly v budoucnu vymizet, pokud ovšem o ně muzikanti budou mít stále zájem. Jenom mě mrzí, že ani jeden z porotců nenašel odvahu předstoupit před obecenstvo a vyhlásit výsledky sám a zároveň říci něco o kritériích, která byla použita při výběru postupujících.

Takže úplně na závěr už jen veliké díky pořadatelům a všem kapelám hodně zdaru a přízně publika na velkých festivalových přehlídkách.

Sdílet na...

| Více...