Pikovice 2003 - 12. Setkání pod Medníkem

05.06.2003 Pikovice 2003 - 12. Setkání pod Medníkem (Džexna)

V sobotu 24.5.chvíli po desáté hodině vyjel z pražského Branického nádraží zvláštní zrychlený parní vlak a odvážel děti a dospělé do prosluněného Posázaví. Dospělí jako malí mávali z otevřených oken na kdekoho u trati, v tunelech si užívali kouře z lokomotivy, což naopak vadilo dětem, které dospěle hudraly, že to ve vlaku smrdí. Ve Vraném pan přednosta z nádražního tlampače vyzýval neukázněného cestujícího, aby se dostavil do kanceláře zaplatit pokutu za jízdu na nárazníku? prostě pohodička. Do Petrova u Prahy přisupěl vlak kolem jedenácté a houkáním zdravil civily i trampy na již téměř zaplněné pikovické louce u řeky. V té chvíli tam zahajoval moderátor Country Radia Miloš Keller již 12. Setkání pod Medníkem.

Lehce očouzení příznivci trampské muziky zamířili ke kase, za 120 Kč a řádně zeleně ora zítkováni byli vpuštěni do kempu a za hudebního vítání kapely Byzoni si začali vychutnávat téměř letní atmosféru tradičního trampského festivalu. Příchozí se vítali se známými, posedali na louce nebo okukovali stánky s koženými šperky, klobouky, hudebními nosiči za levnější peníz či nasávali vůně z nabízených grilovaných, smažených a pečených dobrot. Pravda, někteří zamířili rovnou k pípám se zlatavým mokem spřátelených pivovarů. Po cestě přece jen vyprahlo?

Při dopolední kávě jsem si poslechla Tuláky z Ostrova nad Ohří, lekce z rýžování zlatinek z bahna Sázavy - na Yukonu se to jednou bude hodit - jsem brala za doprovodu písní chrudimské Chrpy. Při Nostalgii jsem okukovala koně, ale myšlenku na projížďku jsem záhy zapudila. Je to sice krásné zvíře, ale přece jenom je to kůň. Na Duo Durango, veterány pikovického Setkání, jsem se těšila jak na Ježíška. Jejich nenapodobitelné zpívání a španělské rytmy probraly z poledního klidu první spáče a Takové přátele či Trampskou mši jsme si s nimi prozpěvovali všichni. Brněnský Přístav přivezl trochu trampské muziky z jižní Moravy, počáteční podobnost s Kamelotem opouští a jde si vlastní cestou. Veteráni nezapomněli na Důl McLaren a nabídli mlsalům i Balíček čokolády. Na sladké moc nejsem, tak jsem si dala klobásku s jedním řezaným. Swingující Original Indigo si pozvali Tonyho Brycha, vystřihli Chattanooga choo choo a jazzůvky s vlastními originálními texty.

Kolem čtvrté hodiny převzali moderátorskou štafetu Jirka Holoubek a Pepa Chmel a společně s lehce připečeným publikem přivítali královnu Pikovic, první dámu trampské muziky Jitku Vrbovou s Akátem Standou Chmelíkem. Samozřejmě, že zahájila Pikovickým blues a zavzpomínala i na Evu Olmerovou v písni v písni Čekej tiše. Domácí Posázavský expres se strůjcem pikovického festivalu Jirkou Rážkem jsem si dala k odpolední kávě a kochala se při jejich muzice jedinečnou svěže zelenou přírodní scenérií a co chvíli projíždějícími posázavskými expresy na petrovské stráni nad řekou. Své příznivce přijel pozdravit Žalman a spol., Jindřiška Petráková zazpívala vždy a všude žádanou Holku od koní a Žalmanovy písně třeba ještě z Minnesengrovského období znali, zpívali či tleskali všichni. Wabi Daněk s kytarovým mágem Milošem Dvořáčkem hráli pro rozezpívané trampské publikum jednu klasiku za druhou, Nevadí, Rosu na kolejích i tu nešťastnou Montgomery (ještěže při ní Dvořáček dělal vopičky).

Měla jsem v duši tak trochu blues, ostatně jako vždy, když nějaké nádherné setkání s muzikou opouštím dřív. Ale protože nás za doprovodu banja Marko Čermáka a Paběrků odcházelo víc a vlak - i když jen "patrák" - jel načas, s drncáním kol a do spokojeného hlaholu dobře naložených cestujících se mi do uší začaly melodie slunného odpoledne vracet. Na pikovické louce se zatím hrálo a zpívalo dál, podle programu například s Janem Vyčítalem a Greenhorns nebo Eldorádem, až do odjezdu posledního vlaku a možná až do rána bílého?

V Pikovicích se ani tentokrát nehrálo o ceny. Muzikanti zvučných jmen i z osadních kapel přijeli hrát pro lidi, pro sebe, pro všeobecnou pohodu, která se tu každoročně vytváří. Ať za slunečného počasí jako letos, či za deště a hromobití, jak jsme to v historii festivalu také zažili. Proto se sem tisíce diváků a příznivců trampské muziky rok co rok věrně vracejí.

Sdílet na...

| Více...