Podbrdské portování - trampské duše pookrání

01.05.2000 Podbrdské portování - trampské duše pookrání (Drak)

Nekonečné brdské hvozdy, to je přímo ráj pro trampy a jejich písně. Z těchto důvodů jsem byl docela zvědavý, jak bude vypadat Podbrdské oblastní finále Trampské porty 2000. To se konalo v sobotu 11. března 2000 v komárovském KD Buzuluk. V kinosále tohoto kulturáku mne na první pohled zaujalo stylově upravené pódium. Opona byla překrytá maskovací sítí a vyzdobená štíhlými kmínky březových klád. Na ní byl zavěšen erb města Komárov, znak Brd a logo ČTU. Dokonce jsem zahlédl i malovanou kulisu se symbolikou táborového ohně a not. Byla to pastva pro oči.

Ani jsem si nestačil vše prohlédnout a už tu byl začátek dnešního maratónu osmnácti finalistů a tří hostů. (Ze tří předkol v Zaječově, Příbrami - "Huntík" a Berouně postoupilo 18 soutěžících ze 40.) Na pódium vstoupili Jana a Zdeněk Hejkrlíkovi a další muzikanti, aby zahráli trampskou hymnu - "Vlajku" od Jendy Kordy. Po slavnostním zahájení přišlo na pódium osmnáct (!!!) dětí ze ZŠ v Zaječově aneb dnešní první host AMBICE. Na svůj věk hrály a zpívaly skvěle a měly opravdové "ambice", aby se z nich jednou stal vítěz přinejmenším Brány. Pak už přišel čas pro soutěžící:

Hořovický TRAPAS předvedl šlapavou hudbu a výbornou zpěvačku. Jejich zvuk mi trochu připomněl brněnský Kamelot, ale bylo v tom i hodně osobitého a nového. Zajímavé bylo i následující trio - MANON 15 z Prahy. Všichni jsou studenti Ježkovy konzervatoře, čemuž odpovídal i netradiční saxofon a klarinet. Hráli něco mezi jazzem a beatem. Dalším finalistou byla kapela ZCELA VOČI, která vznikla spojením neúplných kapel Zcela náhodně a Ježkovy voči, aby se mohly zúčastnit letošního ročníku TP. Jejich hudební projev byl na pomezí jazzu a bluegrassu. Muzikanti excelovali hlavně v písni "Zlý slon", do které vsunuli úryvek Mládkova songu "Do hlavy ne". Tím vlastně zahráli dvě písně, aniž by porušili soutěžní pravidla. Čtvrtým soutěžícím bylo výborné kvarteto TOMAN A LESNÍ PANNA z Blovic. Jejich členka Romana Tomášková se opět předvedla jako vynikající zpěvačka, jež by měla i na sólovou dráhu. Následující kapela - AMFORA z Týnce nad Sázavou - předvedla folkové a swingové písně s motivem železnice. Po ní vystoupilo příbramské duo JANA A ZDENĚK HEJKRLÍKOVI. Jejich uchu lahodící repertoár je složený z přejatých lidovek a vlastního pěkného folku. Zajímavá byla jejich najazzlá píseň "Hraj, Joe", která mi trošku připomněla písně Wabiho Ryvoly. Sedmým soutěžícím byl pražský band KAŽDÝHO VĚC. Hráli zajímavou "muzikálovou" hudbu, postavenou na hlasovém duetu výtečného zpěváka a zpěvačky. Jen se mi zdálo, že to není ten pravý žánr pro TP. Kladenské FOUR PROMILE mne zaujalo dvouhrou fléten. Jejich folkrock mi však připadal až moc hlasitý. Jsem spíše zastáncem klidného folku. Dalším soutěžícím byl loňský vítěz interpretační Porty - MAGISON z Hořovic. I letos předvedl tři odpichové swingové trampárny. Na to, že existují necelé dva roky, hrají velmi slušně. Možná, že se jednou vyrovnají i svým vzorům - Hoboes nebo Příboji.

Magison byl poslední kapelou před přestávkou. Po ní vystoupila hostující JITKA VRBOVÁ, která s kytarovým doprovodem Standy Chmelíka zazpívala tradiční trampské evergreeny a jazzové písně. Sklidila ohromný potlesk. Potom následovala druhá polovina soutěže:

Příbramská GINEVRA předvedla pěknou historickou a keltskou hudbu. Zajímavé byly netradiční hudební nástroje - bubínek bodhrán, tamborův buben, historické flétny a akordeon. Dalším příbramským soutěžícím byla MADĚRA aneb manželé Hejkrlíkovi plus další muzikanti. Zahráli tradicional "Buřinka" a netradičně pojatou Dvořákovu "Humoresku" s legračním textem. Hejkrlíkovi jsou prostě "muzikanti tělem i duší". Kromě hraní pořádají i festival Huntík - předkolo TP. Následující BUDGRASS (opět z Příbrami) zahrál velmi věrně tři písně z repertoáru COPu a Forhandu. Škoda, že nemají svou tvorbu, protože hraní převzatých hitů je už dost oposlouchané. Po rychlém bluegrassovém tempu nastalo uvolnění ve formě folkového kvarteta KNEZAPLACENÍ z Buštěhradu. Zaujali mne pěknou písní "Černý Orfeus" a povědomou zpěvačkou, která dříve zpívala jako součást dua MaPa. Po této kapele jsem málem dostal šok, neboť na pódium vletěly berounské VIDLIČKY. Tato kapela si snad spletla Trampskou portu s diskotékou nebo s Woodstockem. Nevím, jak se mohla dostat až do oblastního finále. Bylo to něco hrozného. Následující folkrockové MODRÉ HOUSLE z Příbrami mi vedle nich připadaly jako "rajská hudba". Narozdíl od Vidliček se jejich šlapavé písně daly poslouchat. Humorný byl jejich úvodní slogan: "Jedna, dva, tři, čtyři, ohéééň!!!" Pak nastalo opět uklidnění emocí, neboť vystoupil jediný písničkář dnešního večera - LIBOR ŠAŠEK z Vejprnic. Zazpíval trojici vtipných i zádumčivých písní. Předposledním soutěžícím byly opět příbramské JEŽKOVY VOČI. Hrály příjemný odpichový bluegrass. Ze tří písní této kapely mne zaujala "Sitting On The Top Of The World" - jediná v anglickém jazyce. Posledním soutěžícím byl pražský MODROLIT. Myslím si, že ho konferenciér docela oprávněně uvedl jako předskokana dnešního druhého hosta VABANK UNITu, neboť hrál na téměř profesionální úrovni. Jejich tradiční bluegrass v angličtině jistě potěšil každého fanouška tohoto žánru.

Poté následovalo vystoupení již zmíněného VABANK UNITu, během kterého byly sečteny lístky diváckého hlasování a ani porota ve složení Jindřich Šreiber, Zdeněk Friedl, Zdeněk Lukášek, Jiří Šalena a Tomáš Hrubý (redaktor časopisu Folk&Country) nezahálela. A neměla to věru lehké, neboť osmnáct soutěžících je pěkný "balík" muziky. Nakonec se dohodla na následujícím verdiktu. První místo a přímý postup do finále TP 2000 získal MAGISON z Hořovic. Druhé místo a účast na semifinále TP 2000 obdržely MODRÉ HOUSLE z Příbrami. Třetí místo (možnost dodatečného výběru k účasti na semifinále TP 2000) bylo přisouzeno kapele TOMAN A LESNÍ PANNA z Blovic. V divácké soutěži došlo k zajímavé shodě s porotou - opět vyhrál MAGISON z Hořovic. Byla předána též zvláštní cena za zpěv, kterou si odnesla vynikající Romana Tomášková z bronzové kapely.

Závěrem bych ocenil nezáviděníhodnou a náročnou práci konferenciérů Martina Komínka a Gábiny Gutwirthové a zvukaře Jiřího Metlického, neboť bez nich by vše neproběhlo v takové pohodě a kontinuitě. Bylo to opravdu precizně zorganizované oblastní finále.

Sdílet na...

| Více...