gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

24.11.2005 Pohled mezi paneláky aneb Roztancené Zpívání (Cimbura)    PDF Tisk Email
Reportáže

Okolí stanice metra Chodov jsem navštívil poprvé v době, kdy tato existovala jen ve výkresech architektů. Na místě samém tehdy stály první panelové lidojemy obklopené bezchodníkovou industriální bažinou, do které se z autobusu vystupovalo až po kotníky. Po mnoha letech jsem se do této oblasti nechal vylákat 11. listopadu t.r. Příčinou byla jména skupin Bezefšeho a Jarret na hezké pozvánce na multižánrový festival Zpívání mezi paneláky v sále KC Zahrada. Sídliště od mé poslední návštěvy zlidštělo (jen na veřejném osvětlení by magistrát nemusel tolik šetřit!) a prostředí centra Zahrada, ve srovnání s jinými

foto: Ivan Bllemby Krejza ©

Pořádající Bezefšeho při písni o plastovém vozítku

foto: Ivan Bllemby Krejza ©

panelákovými zařízeními tohoto druhu, mi přišlo dokonce i kulturní. Bezvadné pro Zpívání, které začínalo v 18 hodin a končilo po 23 hodině. Na každého ze čtyř vystupujících tedy připadala (po odpočtu času přestávky, přestaveb a jiných nezbytných prostojů) zhruba hodina času, kterou využili následovně:

První vystupující, skupina Bezefšeho, podpořena hostující dechovou sekcí, předvedla fenomenální písničkový nářez s několika přídavky. Nejednu z divaček svedla její muzika k tanci v uličce téměř plného sálu a tanec se stal milým průvodním znakem celého večera? Zvláštní poklonu si zaslouží Peetrs Beleš, který svoji horečku prozradil pouze bledě zelenou barvou pleti, nikoliv však zakolísáním ve zpěvu či hře na kytaru. Třešničkou na dortu byl přídavkový stařičký šlágr Pepíčka Beka Dva roky jezdím bez nehod, jehož sólový part zpíval a s dechaři na saxík válel Timil Marušák? Vzhledem k tomu, že Bezefšeho byli zároveň pořadateli festiválku, vypadalo by další vršení superlativů, byť zasloužených, nejspíš nemravně. Jen proto pokračuji k další vystupující kapele.

Tradičně skvělé vystoupení folkrockového Jarretu bylo vyšperkováno hostovačkou Honzy Provazníka hrajícího na saxofon, foukačku a perkuse? Je zajímavé, že čím více se Jarret vzdaluje tradičnímu pojetí folku, tím je pro mne jeho hudba sdělnější. Text (i když vím, že kvalitní) vlastně ani moc nepotřebuju. Zpěv ano, ten být musí (bez Hanky Skřivánkové by Jarret nebyl Jarretem), ale myšlenka písně, zdá se, stejně přichází odjinud. Taková síla je v té muzice. Lidičky, to je vám zvláštní? A krásné!!! A dost těžko se pro to hledají srozumitelná slova? Laskavý čtenář jistě ví, že důležitější než délka napsaného odstavce je divácká odezva v sále. A kdyby rozhodovala jen ona, pro samé přídavky by se sotva někdo další na scénu dostal?

Oba mí favorité mi udělali radost. Naopak, velmi milým překvapením byl pro mne poslední vystupující soubor. Akustická a elektrická kytara, baskytara, fender piano, housle, pozoun, trubka, klarinet, příčná flétna a bicí, to je nástrojový park sedmi mužů tvořících jazzovou skupinu Eggnoise. Jejich repertoár tvoří anglicky i česky zpívané příjemné, chuť k tanci probouzející písně z vlastní autorské dílny. Eggnoise hrají precizně, s lehkostí navozující pocit uvolnění, jako když bublinky šampaňského do hlavy stoupají. Jejich úžasně svobodná muzika přiměla k tanci všechny diváky. Dokonce i ti, kteří tančí pouze 

foto: Vítek Školník Urban ©

Ve "foajé" se setkali i hudebníci, kteří zde letos nevystupovali

foto: Vítek Školník Urban ©

 sebeobraně, se aspoň pohupovali do rytmu. Pohoda, pohodička, nádherný závěr večera. Škoda, že KC Zahrada stojí až na jižním vystrkově hlavního města a mnozí diváci proto odcestovali do svých postýlek dříve, než Eggnoise vystoupili na scénu. Jejich škoda. I moje. I já musel na náš severní vystrkov vyrazit chviličku před koncem programu - druhý den mě čekala sobotní směna.

"?kapela je živoucí bytostí. Kapela proměňuje svůj styl, obměňuje své části, hledá si potravu a vzduch, bojuje o přežití. Dýchá novými písněmi a tráví písně staré. Přežije jedině v pohybu. A jelikož každá živá bytost má a stále si vytváří svůj vlastní styl, kapela se přenáší přes původní vlivy a hledá svůj vlastní výraz, značkuje si své vlastní území." Tato slova jsem opsal z výšezmíněné pozvánky. Byla napsána o skupině Eggnoise, ale v podstatě platí o všech třech jmenovaných souborech. Poněkud jiné je to u předposledního vystupujícího, kterým byl písničkář Slávek Janoušek, muž zhruba o generaci starší, než ostatní zúčastnění muzikanti. I já jsem drobátko v letech (o sedmnáct měsíců hlouběji než Slávek) a stává se mi, že někoho delší čásek nevídám. Zde je pauza patnáctiletá. Přesto z písniček, které Slávek hrál, jsem živě neslyšel jen málokterou. A úplně nová pro mne byla jenom jedna? To není stížnost! Jeho vystoupení se mi líbilo. Expedice paměti do dřevních dob Prázdnin v Telči. Na jeho tamní vystoupení a bujaré celonoční sešny. Výlet do mládí potěší? A přesto mi něco vadí: vadí mi, že Janouškovo vystoupení nesedělo do celkového kontextu dramaturgie představující výrazně mladší, nadšením a tvůrčím elánem překypující kapely. Smysl výletu časovou smyčkou někam zpátky, kde se vývoj víceméně zastavil před víc jak deseti lety, mi uniká! A nic na tom nemůžou změnit přizvukující, jinak zajímavé a velmi příjemné elektrické housličky Vojty Kupčíka, ani Slávkova téměř klauniáda se sitárem. Došlo-li k tomuto "výletu" z dramaturgické potřeby mít v programu osvědčenou hvězdu, mrzí mě to za mnohé mladší muzikanty. Rozhodně sou mezi nimi výborní a publicitou již proslavení, jejichž jména by diváky přivedla a kteří by, na rozdíl od Slávka Janouška a speakera Honzy Dobiáše, v této jinak veskrze mladé přehlídce nepůsobili anachronicky.

A jsme zase u dřívezmiňované délky odstavců! Délka předchozího nejspíš dělá z komára velblouda. Myslím, že na své si přišel každý a co mi to v jinak milém zážitku drhlo, na to jsem kápnul až druhý den. Teď to jen nabízím do diskuse. Jinak musím říci, že Zpívání mezi paneláky se mi dost líbilo. Rozhodně natolik, že bude-li ho příště  opět dělat Bezefšeho, pak ho rád navštívím znovu. Udělali ho dobře a co bylo chybou z mého pohledu, může vypadat z pohledu jejich (i tvého, drahý čtenáři) úplně jinak.


Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Olina  - Re: Pohled mezi paneláky aneb Roztančené Zpívání   |212.71.129.xxx |26.11.2005 20:36:00
Souhlasím, že dramaturgicky nebylo Janouškovo vystoupení nejlépe vybráno. Na jeho obhajobu ale musím ríci, že za tech 10 - 15 let napsal spoustu nových písnicek - práve ale propaguje své 2CD "The best of" a tudíž je nasnade, že hraje své starší písne. Pred takovými dvema lety bys možná znal jen jednu..
Slávek Janoušek  - Re: Re: Pohled mezi paneláky aneb Roztančené Zpívá   |85.71.221.xxx |29.11.2005 01:09:00
No a vidíte,já mel pocit úplne jiný. Hrálo se mi výborne a zámerne jsem zaradil starší písne, ani ne tak kvuli 2CD, ale protože se mi chtelo a protože se mi zdálo, že publikum je mladší, tudíž ten starší repertoár nebude tolik znát. Písní starších patnácti let bylo mimochodem pet. Akce se mi líbila, jsem rád, že nás Bezefšeho pozvali a narozdíl od Tebe, milý Cimburo, jsem si nepatricne nepripadal ani jako jediný písnickár mezi kapelami. Bez energie se necítím a to, že mi už není tricet, mi tolik nevadí. Nebo že by se s naší generací šourave sunula i ta známá veta a dnes platilo: Never nikomu, komu je nad padesát?
Zdraví Slávek J
Mikloň - Bf  - Re: Pohled mezi paneláky aneb Roztančené Zpívání   |80.188.188.xxx |01.12.2005 08:59:00
Dovolím si pár vet za poradatele.. "Mezi paneláky" melo dva hlavní cíle. Jeden byl udelat v Praze festival, na který prijde víc než tricet platících diváku a druhým cílem bylo spojit do jednoho vecera hudbu, která by se možná nikdy na jednom pódiu nepotkala (odtud podtitul "multifolkový"). Pri výberu úcinkujících šlo o muziku, která se nám jako poradatelum pochopitelne líbí a o lidi, se kterými se rádi potkáme, vážíme si jich a vubec nám nevadí, že jsou možná o generaci zkušenejší, a nebo treba hrají hudbu hlasitejší, než ucho neprivyklé unese. Bylo prodáno presne tolik vstupenek, kolik dovolí bezpecnostní limit sálu a mnozí návštevníci odcházeli s neskrývaným potešením z objevení neceho nového. To me ujistilo, že se v zásade zadarilo. Slávkovo místo mezi kapelami nebylo jednoduché, ale jeho vystoupení bylo presne to, co do myšlenky pestrosti festivalu zcela patrilo. Záverem bych dodal, pane Cimburo, že si vážíme muzikantu, moderátoru, dokonce i recenzentu, kterí jsou treba i o pár let starší než my a nevidíme duvod, proc je z tohoto malicherného duvodu považovat za nekoho, kdo na náš festiválek nepatrí ;o) Tak tedy snad za rok zas Mezi peneláky.. (Tedy pokud nebude na dverích nápis "padesátníkum vstup zakázán"
Cimbura  - Re: Pohled mezi paneláky aneb Roztančené Zpívání   |160.218.43.xxx |06.12.2005 10:31:00
Dík ctenárum a diskutérum, kterí venovali mé reportáži pozornost. Pokusím se odpovedet:
Muj problém je v tom, že toho už dost pamatuju (a ješte víc jsem zapomnel, neco casove popletl atd.). Proto nemohly být, Slávku, pro mne prekvapením Tvé starší písnicky, z nichž nekteré urcite byly nové pro mladé diváky. Tech byla vetšina, lec i já mám rád príjemná prekvapení a novosti! Mezi mladými muzikanty je nacházím velice casto. U vrstevníku a starších muzikantu, zejména u déle renomovaných, se mi to stává zrídka. Jejich vystoupení jsou pro mne spíš cestou do vzpomínek. Vzpomínky jsou milé, ale žít z nich nedovedu. A nechci! První dve kapely me naladily na novosti a do stejného pocitu me vrátila skupina záverecná. Promin, Slávku, i když se mi Tvé vystoupení líbilo, smerovalo mou pohodu jinam. V relativne malém casovém prostoru Zpívání mi to malicko, maloulinko zavadilo, tot vše.

Na velkých prehlídkách mnohogeneracnost nutící k rozmanitejšímu vnímání vítám. Je duležitá pro udržení divácké (i mojí) pozornosti. Zde mi ale, Mikloni,prišly vymezený cas i prostor šikovné pro predvedení samostatné umelecké životaschopnosti Vaší muzikantské generace (vcetne diváckého zájmu). Jsem o ní hluboce presvedcen! Mít ke tricítce, asi bych to udelal, kdybych mohl vec cítit tak, jak ji cítím po padesátce. A pripouštím, že není chyba, že to není možné...

Reportáž i tyto rádky vyjadrují muj subjektivní názor. Tvrdí-li reportér, že píše neco jiného, zpravidla lže. Svoji zde probíranou výhradu sám cítím jako malickost neprekážející mi v opakované pochvale jak pro Slávka Janouška, tak pro organizátory Zpívání. Pokud je zde nebude nekdo hrube hanet, jsou to má poslední slova v této diskusi. Howgh

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Květen 2024 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
   1 2 3 4 5
 6 7 8 9
131419
21
27  

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Library zlib