Okolí stanice metra Chodov jsem navštívil poprvé v době, kdy tato existovala jen ve výkresech architektů. Na místě samém tehdy stály první panelové lidojemy obklopené bezchodníkovou industriální bažinou, do které se z autobusu vystupovalo až po kotníky. Po mnoha letech jsem se do této oblasti nechal vylákat 11. listopadu t.r. Příčinou byla jména skupin Bezefšeho a Jarret na hezké pozvánce na multižánrový festival Zpívání mezi paneláky v sále KC Zahrada. Sídliště od mé poslední návštěvy zlidštělo (jen na veřejném osvětlení by magistrát nemusel tolik šetřit!) a prostředí centra Zahrada, ve srovnání s jinými
|
Pořádající Bezefšeho při písni o plastovém vozítku |
foto: Ivan Bllemby Krejza © | panelákovými zařízeními tohoto druhu, mi přišlo dokonce i kulturní. Bezvadné pro Zpívání, které začínalo v 18 hodin a končilo po 23 hodině. Na každého ze čtyř vystupujících tedy připadala (po odpočtu času přestávky, přestaveb a jiných nezbytných prostojů) zhruba hodina času, kterou využili následovně:
První vystupující, skupina Bezefšeho, podpořena hostující dechovou sekcí, předvedla fenomenální písničkový nářez s několika přídavky. Nejednu z divaček svedla její muzika k tanci v uličce téměř plného sálu a tanec se stal milým průvodním znakem celého večera? Zvláštní poklonu si zaslouží Peetrs Beleš, který svoji horečku prozradil pouze bledě zelenou barvou pleti, nikoliv však zakolísáním ve zpěvu či hře na kytaru. Třešničkou na dortu byl přídavkový stařičký šlágr Pepíčka Beka Dva roky jezdím bez nehod, jehož sólový part zpíval a s dechaři na saxík válel Timil Marušák? Vzhledem k tomu, že Bezefšeho byli zároveň pořadateli festiválku, vypadalo by další vršení superlativů, byť zasloužených, nejspíš nemravně. Jen proto pokračuji k další vystupující kapele.
Tradičně skvělé vystoupení folkrockového Jarretu bylo vyšperkováno hostovačkou Honzy Provazníka hrajícího na saxofon, foukačku a perkuse? Je zajímavé, že čím více se Jarret vzdaluje tradičnímu pojetí folku, tím je pro mne jeho hudba sdělnější. Text (i když vím, že kvalitní) vlastně ani moc nepotřebuju. Zpěv ano, ten být musí (bez Hanky Skřivánkové by Jarret nebyl Jarretem), ale myšlenka písně, zdá se, stejně přichází odjinud. Taková síla je v té muzice. Lidičky, to je vám zvláštní? A krásné!!! A dost těžko se pro to hledají srozumitelná slova? Laskavý čtenář jistě ví, že důležitější než délka napsaného odstavce je divácká odezva v sále. A kdyby rozhodovala jen ona, pro samé přídavky by se sotva někdo další na scénu dostal?
Oba mí favorité mi udělali radost. Naopak, velmi milým překvapením byl pro mne poslední vystupující soubor. Akustická a elektrická kytara, baskytara, fender piano, housle, pozoun, trubka, klarinet, příčná flétna a bicí, to je nástrojový park sedmi mužů tvořících jazzovou skupinu Eggnoise. Jejich repertoár tvoří anglicky i česky zpívané příjemné, chuť k tanci probouzející písně z vlastní autorské dílny. Eggnoise hrají precizně, s lehkostí navozující pocit uvolnění, jako když bublinky šampaňského do hlavy stoupají. Jejich úžasně svobodná muzika přiměla k tanci všechny diváky. Dokonce i ti, kteří tančí pouze
|
Ve "foajé" se setkali i hudebníci, kteří zde letos nevystupovali |
foto: Vítek Školník Urban © | sebeobraně, se aspoň pohupovali do rytmu. Pohoda, pohodička, nádherný závěr večera. Škoda, že KC Zahrada stojí až na jižním vystrkově hlavního města a mnozí diváci proto odcestovali do svých postýlek dříve, než Eggnoise vystoupili na scénu. Jejich škoda. I moje. I já musel na náš severní vystrkov vyrazit chviličku před koncem programu - druhý den mě čekala sobotní směna.
"?kapela je živoucí bytostí. Kapela proměňuje svůj styl, obměňuje své části, hledá si potravu a vzduch, bojuje o přežití. Dýchá novými písněmi a tráví písně staré. Přežije jedině v pohybu. A jelikož každá živá bytost má a stále si vytváří svůj vlastní styl, kapela se přenáší přes původní vlivy a hledá svůj vlastní výraz, značkuje si své vlastní území." Tato slova jsem opsal z výšezmíněné pozvánky. Byla napsána o skupině Eggnoise, ale v podstatě platí o všech třech jmenovaných souborech. Poněkud jiné je to u předposledního vystupujícího, kterým byl písničkář Slávek Janoušek, muž zhruba o generaci starší, než ostatní zúčastnění muzikanti. I já jsem drobátko v letech (o sedmnáct měsíců hlouběji než Slávek) a stává se mi, že někoho delší čásek nevídám. Zde je pauza patnáctiletá. Přesto z písniček, které Slávek hrál, jsem živě neslyšel jen málokterou. A úplně nová pro mne byla jenom jedna? To není stížnost! Jeho vystoupení se mi líbilo. Expedice paměti do dřevních dob Prázdnin v Telči. Na jeho tamní vystoupení a bujaré celonoční sešny. Výlet do mládí potěší? A přesto mi něco vadí: vadí mi, že Janouškovo vystoupení nesedělo do celkového kontextu dramaturgie představující výrazně mladší, nadšením a tvůrčím elánem překypující kapely. Smysl výletu časovou smyčkou někam zpátky, kde se vývoj víceméně zastavil před víc jak deseti lety, mi uniká! A nic na tom nemůžou změnit přizvukující, jinak zajímavé a velmi příjemné elektrické housličky Vojty Kupčíka, ani Slávkova téměř klauniáda se sitárem. Došlo-li k tomuto "výletu" z dramaturgické potřeby mít v programu osvědčenou hvězdu, mrzí mě to za mnohé mladší muzikanty. Rozhodně sou mezi nimi výborní a publicitou již proslavení, jejichž jména by diváky přivedla a kteří by, na rozdíl od Slávka Janouška a speakera Honzy Dobiáše, v této jinak veskrze mladé přehlídce nepůsobili anachronicky.
A jsme zase u dřívezmiňované délky odstavců! Délka předchozího nejspíš dělá z komára velblouda. Myslím, že na své si přišel každý a co mi to v jinak milém zážitku drhlo, na to jsem kápnul až druhý den. Teď to jen nabízím do diskuse. Jinak musím říci, že Zpívání mezi paneláky se mi dost líbilo. Rozhodně natolik, že bude-li ho příště opět dělat Bezefšeho, pak ho rád navštívím znovu. Udělali ho dobře a co bylo chybou z mého pohledu, může vypadat z pohledu jejich (i tvého, drahý čtenáři) úplně jinak. Sdílet na...
|
Zemřel Vojta Zícha
Je mi to velmi líto.Znala jsem ho osobně z Blatotl...
Zemřel Vojta Zícha
Upřímnou soustrast rodině.Jarda
Zemřel Vojta Zícha
Ale ne, už zase jich tam nahoře jamuje více. Člově...
Folk opět tekl mezi veselskými ř...
Iva Hovorková v JTT nezpívala, nýbrž s Flow tracke...
Koncert kapely Fo3 v Balbínce
Jirka Kyncl nám napsal: Tak mi haxna po pádu z kol...
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...