FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Tahle písnička mi zněla v hlavě, když jsme přijeli do Třeboně a spatřili hladinu rybníka Svět. Nedaleko jeho hráze, na terase místního pivovaru, právě probíhala soutěž Houpací kůň. V letošním ročníku se utkali vítězové Folkového kvítku First or Last, dětská kapela, jejíž členové jsou, co se hudby týká, opravdu aktivní a vedle této formace účinkují ještě v dalších uskupeních. Následovala divoká karta poroty X-tet, trio Jananas, o kterém jsem už hodně slyšela, ale bohužel jejich vystoupení v Třeboni nestihla. Na terasu pivovaru jsme dorazili ve chvíli, kdy se připravoval Pavel Houfek band, pro mě do té doby neznámé uskupení. Čtveřice muzikantů hrajících hudbu na pomezí folku, latiny a jazzu mě docela zaujala a nebudu vás napínat, zaujala

Šantré na terase v Třeboni

foto: Katka Esserová ©

Ale zpátky k podvečernímu programu. Zatímco se na terase chystá ke svému vystoupení vítěz odpolední soutěže, my se opět vracíme na zámek vychutnat si alespoň část koncertu Hradišťanu. Nádvoří je podstatně plnější a s přibývajícím večerem lidé ožívají. Hradišťan je tak nucen přidávat hned dvě písničky najednou a i když se zdá, že na třetí už nedojde, konferenciér nakonec publikum vyburcuje a kapelu ještě o jednu písničku poprosí. A co se mezitím děje na terase pivovaru? Šantré zahajuje svůj dnešní druhý koncert, tentokrát jen v tříčlenné sestavě bez perkusisty Petra Kamiše a pro změnu s přídavkem. Po jeho skončení opět míříme na zámek, kde se zatím nazvučil Vlasta Redl. Udivilo nás, že teprve začíná se svým hudebním blokem, když jsme byli tak dlouho pryč a o to víc nás potěšilo, že ho stihneme. Jak už ale u Vlasty Redla bývá zvykem, některé diváky svým vystoupením strhne a jiní jsou zklamaní jeho šou. Já osobně jsem tenhle večer měla náladu spíš na pohodové písničky, než tak trochu bláznivé instrumentální vyhrávky a vyprávění mezi písničkami a tak jsem se po chvíli přesunula zpátky na terasu. Tam se právě Žofka Kabelková společně s Ivem Cicvárkem loučila poslední písničkou a dvanáctihodinový maraton spěl ke svému finále, které měl obstarat dnes již podruhé hrající Jarret. Jak nám odpoledne na zámku slíbili, měla nás čekat o něco tvrdší verze koncertu a musím říct, že opravdu čekala.

Na nádvoří pivovaru fungovala ještě třetí scéna, která do Třeboně přilákala vyznavače o něco tvrdší muziky, než je folk. Při procházení městem během dne jste na různých místech mohli narazit na recitály zejména soutěžních kapel a samozřejmě probíhala i další řada doprovodných programů od běhu Járy Cimrmana až po literárně-vizuální pořad s hudebním doprovodem. Pokud se někdy v budoucnu do Třeboně vypravíte, určitě si tam to své, stejně jako my, najdete.