FOLKtime - Vaše brána do světa folku

15.07.2003 Písnickári hráli o Krtecky (Džexna )

Lucka Faltýnková v duu s Víťou Buriánkem může být příslibem do budoucna. Na kytaru hraje už nyní výtečně,  hlas má silný s lehce temnějším zabarvením, energií překypuje např. v  "úleťácké písni" Zpívám si , ale ještě se hledá.

Petr Sedláček v sobě má to něco navíc, co má písničkář mít. Skládá melodické textově vypointované písničky, kytara Anežka mu hraje v rukou, zpívá výrazným lehce zastřeným hlasem, dokáže přenést na diváky nálady písniček. Zahrál Tramvaj, K smrti rád a Botanickou zahradu, song o vzpouře červů proti masožravým rostlinám: "Velký úspěch měla tahle revolta/ kytkám zbyly jenom pro pláč lodyhy/ červi zahnali kytičky do kouta/ a zapsali se Guinessovi do knihy hi-hi." Hi-hi, to bylo pěkné. V průvodním slově byl Petr pro tentokrát stručnější, z veršů, které nám zarecitoval, byly nejdelší tyto: "Zima mizí sníh už taje/ kytky kvetou pučí listí/ barvami už jaro hraje/ rybník vrací hokejistí." Ale přece jen něco Petr nemá. Ř.

Magda Brožková, vítězka letošní autorské Trampské Porty potvrdila i v soutěži o Krtečka na "strašném festivalu", že jako písničkářka nejlépe vynikne sama s kytarou. Vítěznou píseň  Jedna z vin nabídla i nám: "Má noční můra můj stín/ za mými zády jedna z vin/ a co mě děsí jsou ty vlasy/ ta bílá místa v nich/  a že jsem to já kdo se tam ztrácí/ a že jsem to já kdo se zas vrací/ a že jsem to já?" Magdu odměnil potleskem nejen táta Brožek, ale celá Radnice.

V žádném z předkol Zahrady jste nemohli spatřit Mirka Machalíka z Uherského Ostrohu. Že vám to jméno nic neříká? Nedivte se, hraje teprve čtyři roky a je mu -u mužů se to snad může prozradit- šedesát. Snad proto mu nechybí nadhled. Po ilustrovaném kramářském způsobu zazpíval píseň Šutrožrout o jezevčíkovi, který sežral půlku historicky vzácné zídky. Vystřídal ji baladickou slováckou Oskorušou o tragické lásce a na závěr vypálil rokec Betonová zahrada, v níž se sám doprovázel na jakési chřestidlo na noze. Divákům se líbil. Zase tu byl někdo nový.

Když jel Jarda Urbánek z Duchcova na Zahradu, zastavil se v Litovli. "Pochválil jsem Moravany, že jsou slušní a nekradou a jednu paní to tak rozčílilo, že mi nabourala auto," popisoval zážitky z cesty. Když jej Jerry vítal na scéně, právě si svlékal mikinu a pak řekl: "Mám rád, když si s mojí svalovou hmotou pohrává vánek." Je vám už jasné, že si při písničkách Jardy Urbánka nezapláčete. I když vám zpívá o lásce Žárovky a objímky, o Čase vánoc, kdy "moudře mluví pan prezident i Rosničky", či o Prenatálkovi. Toho si dokonce někteří prozpěvovali.

David Vysloužil z Frýdku - Místku nás vyděsil hned na začátku: "Představte si, že si na jeden den vypnete mobil? já to zkusil a bylo to strašné." Vypnout mobil mi nedělá potíže, ale po Vysloužilově Láhvi nostalgie jsem sáhla docela ráda. David je velice zdatný kytarista Mertovského ražení, zpívá dobře a s velkou chutí. Byla to Veselá bída. A taky něco nemá.

Soutěže

Byla neděle odpoledne, poslední den Zahrady. Jistě si dovedete představit, jak mnozí z nás už vypadali... Ne tak Jeroným Jerry Lešner, průvodce písničkářským odpolednem. Modrá košile, dobře vybraná kravata, tmavomodrá vesta (Představujete si to?), černé kalhoty, naleštěné boty. Jako ze škatulky. Při moderování procházel mezi sedícími a ležícími posluchači na trávníku (zakopl jen jednou), své psavé kolegy pozdravil, ale neoslovoval (až na Cicvárka) a podával zasvěcené informace o jednotlivých písničkářích. Že letošního Krtečka získali vsetínští Žamboši, civilními jmény Jan Žamboch a Stáňa Brahová,  už jistě všichni víte. Bodovali veselými napadnutými písničkami. V první O Znakoplavkách a tak vyzvali obecenstvo, aby s nimi zpívalo pozpátku, to je taková Žamboší specialitka. Plísničku o plísni zase přetlumočila Stáňa do němčiny, a v  poslední Dračí politovali chudinky draky, kterým každý ubližuje a z princezen nic nemají. Když nezvládnete Žamboší texty pozpátku, můžete si se zapamatovatelné melodie  alespoň notovat. Žambochům dýchali na záda Věra Soukupová a Martin Kadlec z dua Disneyband. Předvedli výkon hodný  Amfiteátru. Písničky má Věra dokonale prožité, Noc s inkvizitorem či Podvodníka  z CD Opilí potměchutí ještě vyšperkoval Kuba Lis perfektním zvukem.  Martina Trchová s Karolínou Skalníkovou na příčnou flétnu opět zazářily v tříčtvrťové písni Křížem krážem. "Tváříš se hochu trochu jako když ti v lochu držej místo," zní textový nápad hned na začátku, melodickou linku  opakuje Karolína na flétnu. Nebo dvojhlasně zazpívaná slova: "Tak jako molekuly co se míjejí a srážej/ tak bloudí miliony lidí světem křížem krážem?" Martina říká, že píše písničky ode zdi ke zdi. Přimlouvám se, ať  u téhle zdi ještě chvíli zůstane. Petr Sedláček foto: Vítek Školník Urban ©

Jeroným Lešner  tentokrát v roli speakra

foto: Vítek Školník Urban ©

Z Českého Těšína přijela studentka speciální pedagogiky Beata Bocek, která se přesunula přímo z Amfiteátru, kde vystoupila v hlavním programu. Zazpívala dvě písně v polštině. Jejich textům jsem nerozuměla, nezaujaly mě ani melodicky. Třetí zazpívala česky, jmenovala  se  Svatý Medard, o očistném dešti a lásce. Snad jen její sytý hlas zněl zajímavě. Je mladičká, cestu má otevřenou.

Janu Bauerovou z Čáslavi a její lyry jsem slyšela na Trampské Portě v Ústí. Tehdy její křehké písně ve mně nic nevyvolaly. Čekala jsem, zda se to podaří v komornějším prostředí. Opravdu jsem se snažila, ale lituji! Ale snad přece. Její písně, s diatonickou lyrou V listopadovém lese, s chromatickou Horská bystřina a Šlépěj, na mě působily jako scénická hudba, pro dokreslení atmosféry nějakého divadelního děje.

Setkání písničkářů na Radnici se neslo v poklidném přátelském duchu, žádná rivalita, prostě se jen hrálo. Každý rok může být  udělen Krteček jen jeden. I letos by se našlo lauerátů několik. Takže kdo získá toho příštího? Uvidíme, necháme se překvapit. Jisté je jedno, Žamboši už to nebudou.

Jeroným Lešner v závěru poděkoval všem účinkujícím a pochválil diváky, že vydrželi až do konce přehlídky. I on si zaslouží naši pochvalu, dobře nás bavil veselými historkami, s Ivo Cicvárkem nám zahrál své staré dobré písně, byl dokonale oblečen a tak ho nesetřeme.

---

Sdílet na...

< Předchozí		Další >