Druhá Tráva U.S. tour 2005

11.10.2005 Druhá Tráva U.S. tour 2005 - deník c. 2 (Luboš Malina)

Ahoj, nebylo to zemětřesení, ale něco neviditelného, co způsobilo, že se mně a Lubošovi N. udělalo v pondělí hodně blbě. Jemu dokonce tak, že jsme večerní koncert ve Feltonu u Santa Cruz museli odehrát bez něho. To bylo dobrodružství! Náš kamarád Dick Brundle zavolal jednomu místnímu houslistovi, který s námi celý koncert odimprovizoval...my rádi dobrodružství,ale vzpomínali jsme na Pepu a Stana.

To jsem ale trochu předběhl...víkend před tím jsme hráli na jednom z největších festivalů naší kariéry - "Hardly Strictly

Luboš Malina společně s Rosanne Cash

foto: archiv DT ©

Bluegrass" v Golden Gate Parku, v San Francisku. Vlastně úplně největším, pokud jde o návštěvnost (prý snad 100tis. lidi) a hvězdné obsazení.

Úpně největší hvězdou byla samozřejmě Dolly Parton, která hrála v neděli odpoledne na podiu, kde my jsme ten den zahajovali. Nejsem žádným jejím obdivovatelem, ale šel jsem se samozřejmě podívat, protože její přítomnost byla už od rána cítit ve vzduchu... tři obrovské nablýskané autobusy, zátarasy, bodyguardi, lidi v tričkách s jejím portrétem nebo aspoň nápisem "DOLLY"... Díky našim "visačkám" jsme měli prakticky neomezený pohyb po celém areálu, včetně zákulisí, takže jsem to viděl opravdu hodně zblízka a musím přiznat, že nic podobného jsem ještě nezažil. Viděl jsem ze vzdálenosti jen několika metrů americkou ikonu ala Elvis, Marylin Monroe nebo Michael Jackson...ale taky velkou profesionálku. Uprostřed jedné písně přestala hrát asi na 10 vteřin aparatura, ale Dolly ani nehnula (umelou :-) brvou a show pokračovala.

To už ale beze mne, protože já utíkal k jinému podiu, podívat se na Rosanne Cash (viz. foto). Mel jsem pro ni cédéčko Pavla Bobka, které jsem produkoval a na které jsme také nahráli jednu její píseň (Mé září). A představte si, co řekla, když jsem ji CD dal...řekla: "to je hezkej chlap":-) Hned večer jsem volal k Bobkům, jakou má Pavel obdivovatelku a byl jsem rád, že jsem to mohl říct přímo jemu, krátce po návratu z nemocnice. Ten večer jsme šli s Petrem Surým na večeři s Peterem Rowanem do restaurace, kde pracuje jeho žena. Večírek to byl krásný, pili jsme výborné italské víno a jedli ústřice...no a tady někde bych to ukončil. Jak už jsem psal v úvodu, v pondělí mne bylo hodně blbe...

PS: teď už jsme v Coloradu, hrajeme skoro každý den, mezi tím Robert překládá další román, třetí týden US tour za námi, na tachometru 4.500mil a ještě tři týdny před námi.

Sdílet na...

| Více...