Na počátku bylo slovo

09.09.2009 Na počátku bylo slovo (Petr Náhlík – Vokoun)

A to slovo bylo Hoboes !!! (…alespoň při mé cestě k trampingu …)

Bylo to v roce 1974 na woodcrafterském táboře na Šumavě. Tehdy se v našem oddíle hrály staré skautské a trampské písně, ale především celý repertoár skupin Greenhorns a Rangers. Ty co se mi nejvíc líbily – jsem si psal do vlastního zpěvníčku a k nim interprety – v podstatě jsem střídavě psal Greenhorns či Rangers.

Dnes už si nevzpomenu zda jsem si jako první zapsal Mikiho Bednu od whisky nebo Wabiho Hejno vran. A zda jsem si k nim napsal Greenhorns či Rangers. Každopádně už tehdy se, mezi staršími kluky v oddíle našel jeden, který jezdil na vandry a ten mi řekl: „Ale to jsou přece Hoboes!“ To nové exotické slovo jsem neznal – a nikdo z oddílu (na rozdíl od Greenhorns či Rangers) neměl žádné jejich písně na LP. Za pár měsíců se ale o prvním LP se třemi písničkami Hoboes objevila zmínka v Mladém světě – vyšlo pak v „Diskotéce Mladého světa v roce 1975!

No a v bookletu tohoto LP jsem si tehdy přečetl Mikiho vzpomínku:

I. díl „Kroniky trampské osady Zlatý klíč“: dva čtrnáctiletí kluci předstírající virtuozní hru na překližkových kytarách, širáky stíní bezvousé tváře a vykulené oči – a vůbec je to zatraceně drsná scéna…Píše se rok 1956, Jindra Pitra ještě nemá firmu „Pedrák – kytarovej démon“ a já na téhle fotce z Tejřova úsilovně třímám „géčko v barré“ rukou očividně zkroucenou křečí. Je rok 1956, na Zlaté řece jsou poslední zbytky „kovbojské“ trampské éry vytlačovány novou nastupující vlnou: místo obligátních půllitrů se nosí kanadky a staré dobré kotlíky po skautech se přes noc změní ve skládací pánve. Jen kytary zachovávají tvrdošíjně svůj španělsky ladný tvar a gibson nesmí do kempu. T. O. Zlatý klíč hude mutujícími hlásky Niagáru a dole pod Medníkem zbývají ještě tu a tam mezery mezi chatami, kde se nechá večer zapálit oheň……Jednou Wabi vezme do ruky kytaru a zazpívá Hejno vran. „Co to je?“, ptáme se. „Taková písnička,“ povídá Wabi. To byla asi ta první. Zvláštní, podivný a pro mnohé nepochopitelný svět Zlatého klíče, plný zázračných a pololidských ptáků, ostrovů, zemí tří sluncí už měl v té době své vyjádření v povídkách, básních, grafice. Toho večera přišla muzika. Začali jsme zpívat svoje sny.

Právě tehdy jsem pochopil, že Hoboes nelze oddělit od T. O. Zlatý klíč. Pár let poté jsem začal na vandry jezdit sám … a tak mi došlo, že tu krásu mohu zažít taky… a objevil Zemi tří sluncí a v ní hejna podivnejch ptáků…A objevil jsem další písně Mikiho a Wabiho, potlachy v pražské Malostranské besedě a další poetické i drsné texty ukazující osobitý pohled T. O. Zlatý klíč na tramping. Tohle jsem se dočet´ v Campu č. 2 z roku 1966 – pouhých 10 let po vzniku T. O. Zlatý klíč!!!:

T .O. Zlatý klíč spatřila světlo světa v únoru 1956. Z původních pěti osadníků se osada rozrostla na pětadvacet bojovníků a squaws, rozvátých po sedmi t u – i cizozemských městech. Otcovskou rukou osadě vládne šerif Miki. Jak se dovídáme z dobře informovaných pramenů, je Zlatý klíč prokazatelně jednou z nejmovitějších osad v republice. Co vítěz mnoha klání v trampském zpívání a vydavatel vlastních zpěvníků a knih je T. O. ZK majitelkou dvoupatrové weekendové villy s bassenem, saunou a služebnictvem, soukromého letiště a vzducholodi, potažené pro udrženi trampského koloritu maskovaným hedvábím. Rozsáhlý revír v Bílých Karpatech, motorová jachta (1. cena v soutěži Chomutov 1963) a přepychové oděvy osadnictva, pořízené z honorářů a tantiém, už jen doplňují obrázek této blahobytné osady. Pravou lahůdkou pro sběratele informací o Zlatém klíči jest zpráva, která před časem došla: Klíčáci se objevili v hermelínových kanadách, s kajčími spacáky a brokátovými uzdami. Hle, kam vede píle! Fakt, že osadu je možno potkat v kempech slunného jihu a pod širákem, jak na ohni si vaří k večeři dvě malé ryby, lze považovat pouze za rafinované maskování obrovského bohatství, které si Zlatý klíč pod vlajkou trampingu nashromáždil.

Mohl bych vzpomínat dál, na zlaté časy trampských samizdatů – krásnou dobu kdy si Miki (a pak i Wabi) našli čas, aby mně jako mladému nadšenci umožnili samizdatové vydání dvou kompletních souborů jejich vlastních písní, samizdatové vydání Mikiho povídek s příbězhy Kečupa Toma a psa Vorčestra, dvou knih Wabiho povídek, které si nezadají v soutěži s dnešní sci-fi či fantazy literaturou… Naštěstí tato literární dílka vyšla už knižně díky pražskému Avalonu.

Nikdy ale nejde zapomenout na tiché či naopak zpěvné večery na klíčáském osadním sídle Fort Hazardu, společné putování Old Boys Expeditions v letech osmdesátých a spousty krásných koncertů… …kdeže loňské sněhy jsou…

Na závěr si dovolím opět ocitovat, dnes již klasika Mikiho – ze samizdatového almanachu k třicetinám T. O. Zlatý klíč, vytištěného v roce 1986 u nás v Plzni:

A všechno by možná bylo jinak - kdyby tenkrát před lety čtrnáctiletým vyjeveným klukům nepřeletěla přes nos vůně hořícího dřeva. Přiletěla z údolí tam dole pod Týřovem, a oni byli nenávratně ztraceni, nakaženi chorobou, která je měla nádherně tejrat celej život. A nákaza to byla krásná, lákavá, navíc neměli chuť se bránit, chyběly jim taky protilátky – Pořádek, Disciplína, Uměřenost. Ti dojemní naivkové tenkrát netušili, že si v té voňavé a nenápadné chvilce s konečnou platností zavřeli dveře k takzvanému serióznímu životu……Dneska už nevíme, v kterej okamžik jsme zjistili, že se nám podařilo objevit ten skutečnej smysl naší bláznivý Hry. A do dneška taky nedovedem pojmenovat to, co se nám povedlo objevit. Jen matně tušíme, že to asi nemá tolik společného s trampingem a totemy, jak jsme si před léty mysleli. Nepřemejšlíme o tom. A nepřemejšlejme o tom. Je to tady. A to je dobře.

Co zbejvá? Po poslechu 2CD Hobousárny vyrazit zase do lesů…

Sdílet na...

| Více...

< Předchozí		Další >

Komentáře pro tento článek

Jméno:

Email:

Název:

Naše hlavní město

antispamová kontrola

UBBKód:

Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!

Mirek Pátek - Jazykový koutek

|Registered |09.09.2009 11:08:43

Internet nabízí různá vysvětlení původu slova hobo, ale mně se líbí to, jež vypráví Adam Miller:
http://www.youtube.com/watch?v=dy0dy-oWTTY
Mimochodem, hraje moc pěkně na autoharfu (viz jeho jiná videa).
http://www.youtube.com/user/autoharpca

A ještě se mi líbí americký pohled na rozdíl mezi hobo a tramp: hobo cestuje, aby práci našel, tramp - aby se jí vyhnul.

Odpovědět