01.08.2005 Folkový Lok mezi kapkami dešte (Džexna) |
Reportáže | |||||||||||||
Během letní sezóny proběhne po celé zemi spousta festivalů. Některé z nich mají život jepičí a přiznejme si, že jejich zánik má na svědomí nedostatek peněz. Jihočeský festival Folkový Lok na Hluboké má to štěstí, že patří mezi šestnácku festivalů zahrnutých do projektu putování s ČPP, a letos už se uskutečnil již pošesté. Navíc dobrý reklamní tah - vstup zdarma mezi 14. a 15. hodinou - přilákal již na začátku festivalové přehlídky asi 150 návštěvníků. Na rodinný festival, jak se Folkový lok prezentuje, se mnozí dostavili i s dětičkami, pro které byla přímo na nádvoří Loveckého zámku Ohrada připravena herna s pískovištěm, hračkami a jezdítky, dokonce i své psí miláčky nemuseli nechat doma. Proti nepřízni počasí chránily barevné stany pódium, hlediště i mixpult zvukového mistra Páji Jindráka. Na
Moderátor Petr Bohuslav, který se v uvádění střídal s Jardou Holanem, všechny pěkně přivítal a pozval na scénu několikanásobné vítězky Folkového kvítku - Berušky. Zahájily letos jednodenní, výhradně kapelovou přehlídku. Trojice dívek a aktivní Alenou Vítovou včele, se pustila v nástrojovém obsazení kytara, baskytara a housle i do Montyho čardáše či Dixie Chicks. Pokračoval českobudějovický folkrockový DRC a hodně přitvrdil. Vlastní skladby s pocitovými texty zpěvačky Hany Švejkarové mně na první poslech dost splynuly tématem (nevěra), postrádala jsem i výraznější melodický nápad. Teplický písničkář Jarda Holan si také přivedl kapelu T.H.C. (Teplický hudební club), k jeho kytaře ještě přibyla baskytara, elektrická kytara a bonga, a opět - běžné standardní nástrojové figury Holanovým písničkám spíš na sdělnosti ubírají, myslím, že samostatně, případně v duu s akustickou kytarou je jeho chlapácký projev daleko přesvědčivější. Po těchto výletech k blues a rocku vyvolali Stráníci s Mirkem Ošancem duch akustického folku šedesátých a sedmdesátých let. Způsobily to melodie z repertoáru Peter, Paul & Mary, kteří proslavili i písně Boba Dylana, Gordona Lightfoota, Johna Denvera?, s českými texty, v dvoukytarových aranžích, a lahodné souznění hlasů především Veroniky a Luboše Stráníkových. K vrcholům přehlídky alespoň pro mne patřilo setkání z pražskou Bílou nemocí. Ve vlastní tvorbě jakoby spojuje folkové tradice - důraz na textovou složku - a nikoliv samoúčelně předimenzovaný rockový doprovod v kompaktní celek. Bokomara s Lubošem Javůrkem a později i s "Matějem" se také řadila k těm, kteří divákům dobře kápli do noty. Jarda "Matěj" Matějů vlastně vystoupil i na závěr bloku jako jediný sólově. Viděla jsem jej v této roli poprvé a znovu si uvědomila, jaké charisma jeho hlas má. O Druhé Míze Vojty Zíchy můžu psát jako o svém osobním vrcholu přehlídky, zahráli i moji oblíbenou Zastřelil jsem rádio, a při jejich písničkách se mi znovu potvrdilo, jak dobře interpretačně, tedy instrumentálně a pěvecky vybavené trio umí zahrát daleko více muziky než početnější skupiny. To mnohem hlučnější Weekend byl pro mě docela zklamáním, až na dvě tři známější věci, mě zejména nenadchly aranže, ani country ani rock?a navíc už začalo vytrvale pršet. Nazvučovacích přestávek, nijak dlouhých, jak už jsme u Páji Jindráka zvyklí, využívali oba moderátoři k diváckým soutěžím o sponzorské dary ČPP - cédéčka a videokazety. Darů bylo hodně, vymýšlení otázek dávalo moderátorům pěkně zabrat. Ale nakonec vyhrál každý, kdo něco hlesl. Na festivalech se v poslední době pořád soutěží, sponzor zkrátka chce a musí být viděn a slyšen, aby mohla a být viděna a slyšena muzika. Oproti předpokládanému konci ve 22 hodin se program přece jen protáhl. Nastoupila teprve předposlední kapela, vlastně domácí, pořadatelské Taboo čili donedávna Folklok (nepřipadá mi zrovna šťastné přejmenovávat zavedenou kapelu, která nezměnila ani složení, ani repertoár) s Petrem Bohuslavem. Jenže já musela po několika písních, které jsme si měli dobře zapamatovat, protože je Taboo nikdy nenahraje (zase ty peníze) Folkový Lok předčasně opustit a vydala jsem se směr nádraží lokat vzduch deštivý. Bohužel, už jsem neslyšela Michala Braxatorise a nové Bafalo. Ale diváky, kteří vydrželi schovaní před slejvákem pod maxistany, jistě přivedli do varu, soudě podle ochutnávky mixu z nových věcí na kapelním webu. Festival Folkový Lok se řadí k těm menším, domácky přívětivým, navíc v kouzelném prostředí jihočeské krajiny. Není tu možná tak dokonalý servis, muselo se dlouho čekat u jediné občerstvovací stanice ve frontě, ale z hudební nabídky si to své vybral jistě každý, kdo zavítal. Mám takové festivaly stále raději. Vzpomenu například na červnovou Oseckou kytaru v Oseku u Duchcova, kde, i když se vlastně jedná o soutěž, vládne přátelská atmosféra pro změnu v podmínkách rekreačního autokempu. Líbí se mi možná také kvůli návštěvníkům, kteří nepřijíždí na hvězdnou sestavu kapel putujících od festivalu k festivalu a tu pohodovou náladu dokážou nejen vnímat, ale také vytvářet. Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
Koncert kapely Fo3 v Balbínce
Jirka Kyncl nám napsal: Tak mi haxna po pádu z kol...
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...