Nedelní recitály u Kaplicky

15.07.2003 Nedelní recitály u Kaplicky (Klokan a Elka)

Kaplička

foto: Petr Klokan Vratný ©

V neděli ráno se, podobně jako v sobotu, u Kapličky sešli diváci, aby shlédli recitály kapel, které se do Náměšti dostaly přes Konkurs Zahrady. Hlavním uvaděčem toho dne byl Mirek Ošanec.

První skupinou, kterou pozval na prkna, byl severočeský Vltavín Ten má za sebou už např. úspěch z loňské Trampské Porty, odkud si odvezl interpretační ocenění. Převážně folková muzika Vltavínu je zajímavá a rozpoznatelná. Určitou uniformitu však dávají písničkám bicí, které u Vltavínu nepůsobily příliš invenčně. O zpěv se v kapele podělilo více členů. Zatímco zpěvačka Lenka Vokounová působila jistě, pánské zpěvy byly často nesrozumitelné a neprůbojné.

Po Vltavínu se na pódiu objevila Nová tvář z Tachova, která se mimo jiné pochlubila novým CD V měsíci ryby. Stejně jako u Vltavínu musím zmínit rytmickou složku kapely, tentokrát ale v opačném světle. Bubny Nové tváře byly pro mne asi tím nejzajímavějším, co kapela nabídla. Jinak se určitě zavděčila fandům klasického (folk)rocku. Od takto mladé kapely (navíc s pestrým nástrojovým parkem) bych ale čekal více hudební nápaditosti. Muzikanti sice všichni ukázali, že hrát umí a sóla vystřihli v pohodě (ať šlo o el. kytaru, příčnou flétnu či fagot ), ale melodie byly většinou stavěné až příliš standardními postupy. I písně, které začínaly nadějně originálně, nakonec končily klasickým rockovým nářezem. A ještě jednu výtku si neodpustím. Vystupování kapely bylo vzhledem k atmosféře v publiku až příliš afektované. Je mi jasné, že chtěla kapela lidi rozproudit, ale to si spíš žádalo navázat kontakt s publikem, které u Kapličky sedělo a ne se tvářit, jakoby kolem burácely tribuny.

Publikum dostala na svou stranu určitě následující Neboysa z Plzně. Je sice pravdou, že se člověk nemůže ubránit srovnání téhle kapely s Čechomorem, ale zároveň tu nejde o kopírování. Spíš to vypadá, že se zkrátka tahle partička vydala po podobné hudební koleji a velmi dobře jí zvládá. Muzika Neboysy je navíc velmi pestrá. Na Kapličce se jí určitě vystoupení podařilo, o čemž svědčily i roztančené hloučky diváků pod pódiem.

Dalším vystupujícím byla mostecká skupina Zdarr , která si odvezla ze Zahrady Krtečka od redakce Folk & Country. Její muzika je velmi svérázná, čemuž už napovídá nástrojové obsazení: 2x akordeon, saxofon a bonga Když k tomu ještě připočítáme recesistické texty většinou se zvířecími motivy, vyjde z toho jedna z nejoriginálnějších kapel letošní Zahrady. Přesto byl ohlas u publika i u mě samotného menší než u Neboysy. Snad k tomu přispělo podobně jako u Nové tváře až příliš afektované vstupování, které mi spíš než Zahradu připomnělo zábavné pořady na TV Nova.

Předposlední kapelou dopoledního bloku byli Basama s fousama. Tahle kapela hraje převzaté rock'n'rolly a blues (Clapton, B.B. King, ?) a nutno podotknout, že opravdu dobře a s nadšením. Rozhodně jsem jim tu muziku věřil. Zahradní zpravodaj Krtek o téhle kapele říká, že ji tvoří 5 studentů gymnázia a ZUŠ v Turnově a jejich školník, který hraje na baskytaru. Pokud se s touhle kapelou někde potkáte, bude asi právě opravdu s gustem hrající baskytarista tím, co si zapamatujete nejvíce.

Závěrečný recitál obstarala skupina Potíže ze západních Čech. Byla to vlastně jediná kapela, která neměla v obsazení bicí složku. Na diváky vyrukovali s příjemným pohodovým folkem. Bohužel mi tam chyběla ale trochu víc hudební i aranžérská invence. Dvě kytary často působily, jakoby se spíš jistily než doplňovaly. Celkově ani nenadchla ani neurazila. Po rytmické smršti předchozích skupin působilo vystoupení Potíží příjemně a byla to změna. Mezi dalšími akustickými kapelami bych si ale tuhle kapelu asi těžko vybavoval.

Sdílet na...

| Více...