26.08.2003 Asonance: Bohatý život na vzdálených ostrovech (Tomáš Hrubý) |
Velké recenze | ||||||||
Asonance: Vzdálené ostrovy Po tříleté pauze - což je u Asonance doba spíše delší - vydává toto mnohohlavé seskupení zabývající se již více než čtvrt století lidovou hudbou britských ostrovů další desku. Pokračuje tím ve směru, kterému se nikdy nezpronevěřilo. Tři písně mají autory (slyšitelně i podle jména britského původu), dalších čtrnáct jsou opravdu lidové skladby, v naprosté většině skotské (pět, převážně zpívaných) nebo irské (šest, převážně instrumentálek), jak praví anglický podtitul na bookletu. Sestavu doplňuje jedna anglická oslavující vítězného vojevůdce lorda Willoughbyho a dvě písničky etnika, které Asonance doposud neprezentovala: welšské. Zajímavá ukázka: mezi převážně baladami a bojovými či tesknými písněmi asi nejveseleji znějící kousky, svou kulatostí hodně připomínající třeba jihočeské lidovky. Navíc se textaři - překladateli Honzovi Lašťovičkovi podařilo zachovat čistý lidový tvar. Většinovému vkusu Asonance přehnaně neustupuje: na desce je - jak se na "keltskou" kapelu sluší - pět instrumentálek. V některých se experimentuje s podkresem klavíru či "spinetu", ale působivější jsou rozhodně ty klasicky udělané: svižná a veselá Lasička (směs jigů a reelů) nebo teskně táhlá Inisheer s překrásnou píšťalou Marty Nollové a loketními dudami Honzy Lašťovičky. A které jsou ty zásadní skladby k zazpívání, podle kterých si většina posluchačů bude album pamatovat? Hned první zařazená je titulka. Honza Lašťovička se tu se svou metodou co nejpřesnějšího překladu pustil do skotské písně (Na Hu O Ho), kterou už mnohem básnivěji a rytmicky ladněji uvedl do českého prostředí Robert Křesťan (Prostři mi plátnem). Zpívat písničku po Ivě Bittové je také velmi odvážné, ale Hanka Horká to dokázala snad úplně stejně podmanivě. Mimochodem: zpívá celkem šest písní, všechny skvěle, snad ještě o něco lépe než na předchozích albech. Další silné skladby najdeme rovněž v čele desky a jsou to balady pocházející z Childovy sbírky, mnohokrát už Asonancí probrané a stále plné potenciálních hitů. Bitva u Harlaw - to je opravdu podrobný čtyřminutový popis jmenované bitvy. Nuda, řekli byste. Díky skvěle přiléhající muzice podpořené dobrou aranží i českým překladem budete poslouchat, ani nedutat. (Možná pro tuto skladbu příliš měkký zpěv Milana Štěrby je v současné koncertní verzi nahrazen dobře pasujícím projevem Petra Bohuslava.) Hugo Graem je další v řadě působivých asonančních balad, při které méně otrlé povahy mohou zamáčknout slzičku. Za zmínku stojí zařazení mužské (Dej se k nám) i ženské (Krev a zlato) sborové acapellové skladby. Dámy dopadly o něco lépe: krásně souznějící tři ženské hlasy (Horká, Lašťovičková, Vondráčková) v táhlém lamentu jsou zážitkem. Pánové znějí spíš jak lépe sezpívané vojenské družstvo, což ale s textem vojenské náborovky souzní velmi dobře. Žijí. To, co je u mladých písničkářek jakoby celkem banální oznámení, je u kapely založené v 70. letech minulého století, která musí na koncert svolat svých teď již patnáct členů, svědectvím minimálně o vůli. Předpokládám, že o vůli hnané radostí z hudby: já ji z alba Vzdálené ostrovy cítím. Sdílet na... Kam dál? » Asonance na Musilce (Vladimír Béďa Halm)» ... Hrát před vyprodanou Lucernou (Tomáš Pohl)» Telč bude hostit letošní Svátek keltské kultury Beltine 2013 (Ivan Krejza)» 35 let Asonance v Lucerně (Tomáš Hrubý)» Rok 2014? Není to pozdě? (Miloš Keller)
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...
Duben v táborské Univerzitě
Milý Spolektive, chválím tě, že své koncerty zapis...