16.03.2005 Guy Davis priváží do Prahy ryzí cernošské blues (Jan Kratochvíl) |
Zajímavosti | ||||||||||
Koncert série Prague Intl. Bluenight se koná 3.4. v Lucerna Music Baru Jedním z podstatných trendů bluesové muziky posledních let je vlna návratu vyznavačů klasického meziválečného countryblues. Osobnosti jako Keb´ Mo´, Corey Harris, Eric Bibb či Alvin Youngblood Hart ovládly už v polovině devadesátých let bluesové žebříčky a sklízely jednu cenu za druhou. Za těmito dnešními hvězdami je početný zástup podobných, kvalitativně nikterak zaostávajících tvůrců, kteří na jedné straně reinterpretují staré písně Roberta Johnsona, Charleyho Pattona, Sona House a dalších bluesových otců-zakladatelů, na straně druhé za použití klasických prostředků skládají vlastní písně s originální, zcela současnou výpovědí. Jednou z takových osobností je i multiinstrumentalista a zpěvák, ale také herec a spisovatel Guy Davis. Všecko, na co Guy Davis sáhne, tak či onak souvisí s blues. Jeho první slavnou rolí byl Robert Johnson v muzikálu Robert Johnson: Trick The Devil a i jeho vlastní divadelní hry se točí kolem blues a života afroamerické komunity. Guy Davis dokáže svou hudbou rozplakat, rozesmát i roztancovat. Hlavním uměleckým úvazkem Guye Davise je ovšem hudba. V té se cítí být nejvíce hudebně ovlivněn Blind Williem McTellem, Skipem Jamesem či Mississippi Johnem Hurtem, cestu k nim si nalezl díky pilnému poslechu předchůdce dnešní generace křísitelů countrybluesového odkazu Taj Mahala. V textech Davise ovšem nejvíce ovlivnilo vyprávění jeho vlastní babičky Laury Davis, jež vloni zemřela v neuvěřitelném věku 106 let. Guy Davis k dnešnímu dni vydal sedm sólových alb, vesměs na značce Red House. Na čtyřech posledních spolupracuje s producentem Johnem Plataniou, bývalým kytaristou Vana Morrisona. Platí to i pro poslední loňskou desku Legacy, na které kromě vlastních skladeb nahrál i své verze klasických písní bluesových velikánů Skipa Jamese, Lightin´ Hopkinse či Sleepy Johna Estese. Zároveň zde rozšířil svůj záběr i k folkovým baladám a v úvodní písni Uncle Tom Is Dead za hostování syna Martiala dokazuje - podobně jako třeba slavný Chris Thomas King - že blues a rap jsou jen dvěma metodami k vyjádření téhož. Vedle vlastní sólové tvorby se Guy Davis často a rád účastní i dalších hudebních projektů pro renomovaná vydavatelství. Na albu společnosti Putumayo Mali To Memphis - An African American Odyssey dokládá souvislost amerického blues a africké ´kořenné´ hudby, pro jednu z nejrenomovanějších bluesových značek Telarc natočil příspěvky pro ´tribute´ alba Down The Dirt Road (The Songs Of Charley Patton) a Labour Of Love (The Music Of Nick Lowe). Prague Intl. Bluenight 32: Guy Davis Band (US) + Luboš Beňa a Charlie Slavík duo (CZ/SK) 3.4. - Lucerna Music Bar, 21:00 Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
Koncert kapely Fo3 v Balbínce
Jirka Kyncl nám napsal: Tak mi haxna po pádu z kol...
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...