Zahradní střípky II.

22.07.2009 Zahradní střípky II. (Belmondo & Bublina)

Cestou do Náměšti

K Zahradě patří i cesta na festival. Ta letošní, vlaková, mi přinesla jeden nádherný obraz a naprosto jasný důkaz, jak jedním správně umístěným slovem lze vyjádřit vše. Kdesi v polích před Olomoucí ležela obrovská trubka o průměru snad metr. A na ní jediné slovo: Paroubek. Přál bych všem autorům textů písniček tak skvělý smysl pro zkratku…

-Bel-

Pravda nebo bulvár?

Domníval-li jsem se, že svým největším ze zákulisí trumfnu každého, trvala tato radost jen chvíli. Polit sifónem (překlad pro Čechy = sodovkou) od samotného Arnošta Frauenberga jsem bloudil zázemím. Zpěvačka jedné nejmenované zatraceně nakažlivé skupiny na takto barvitě líčenou událost suše prohlásila, že to není nic, jelikož jejich nejmenovaný kapelník vyklopil pivo do klína jiné kapelnici vcelku modré skupiny z města piva. Ta pak musela odehrát na hlavní scéně v poněkud nesuchém stavu. Druhý den pak zmíněný zdrcený kapelník nakažlivé skupiny líčil, kterak nacouval autem do stromu a vysklil si tak zadní okno. Takto líčená událost by se však ve skutečnosti mohla odehrát poněkud drsněji. Proč by se jinak manžel zmíněné kapelnice procházel kolem řady zaparkovaných aut s palicí v ruce… I tak může být na Zahradě.

-Bel-

Na Zahradě padaly hlavy…

O tom, že za každý úspěch se platí, se přesvědčil Petr Klokan Vratný z Hlubokého nedorozumění. Za vystoupení na největším folkovém festivalu zaplatil hlavou. Tedy naštěstí ne svou, ale své kytary. Celý festival pak odehrál na nástrojích svých šťastnějších kolegů. A s podobnou ztrátou hlavy, tentokrát mandolíní, se musela vypořádat i Epy de Mye. Že by ta bezhlavost byla nakažlivá?

-Bub-

Sobotní večerní radost

Na Zahradě si obvykle ve večerním bloku vyhledám několik interpretů, které si poslechnu a zbytek času trávím raději s muzikanty na opačné straně pódia. Ovšem letošní sobotní večer byl poprvé zcela naplněn podle mých představ – Bezefšeho, Epy de Mye, AG Flek, Arnošt Frauenberg, Jarret, Blue Effect a Jarek Nohavica. Jen mě trošku mrazilo při posledním interpretovi. Krysař se mi vybavil. Jarek Nohavica si s diváky už umí pohrávat dle libosti. To není kritika tohoto jinak výborně pojatého vystoupení. Jen mne děsila představa, že na jeho místě může sedět úplně jiná osobnost…

-Bel-

Zbloudilý hlas

Nečekaná smršť hlasů padajících do bedny s označením I.C.Q. strhla s sebou i hlas zpěváka této kapely, Lubomíra Vlny Vaňka, který se tak po vyhlášení výsledků octnul na nedělním recitálu vítězů prakticky bez hlasu. Naštěstí však do večera na slavnostní vyhlášení a vystoupení svůj hlas mezi těmi od fanoušků našel. Gratulujeme!

-Bub-

Rozpačitá pocta Waldemaru Matuškovi

Přišla mi zahradní pocta panu Matuškovi podivná. Čtyřmi písničkami, ze kterých nakonec zazněly tři v podání Pavla Lohonky Žalmana. Bohužel hned u té první se místo skřípnutí dušičky dostavilo několikrát skřípnutí uší. Jsou hlasy, kterým se pochopitelně dá přiblížit jen těžko. Vlastně se u „pocty“ nedostavil žádný pocit, ani chuť si zazpívat. Škoda. Považoval jsem tuhle vzpomínku za dobrý dramaturgický nápad…Bohužel nedotažený.

-Bel-

Zahrada pohodová

Celkový pocit z letošní Zahrady mám velmi příjemný. Přišel mi ten největší veletrh folkové a příbuzné muziky poklidný a nějak semknutější než v minulosti. Snad tím, že odpadlo přebíhání na vzdálenou Radnici a setkávání se uskutečňovala na hlavní cestě mezi amfiteátrem a Kapličkou. A sobotní sejšn na fleku T.O. Zámková dlažba, tedy před hospodou u Kapličky, díky spoustě neznámých i známých lidiček a muzikantů patřil k těm úžasným…

-Bel-

Sdílet na...

| Více...