Zahradní střípky I.

21.07.2009 Zahradní střípky I. (Olina H.)

Zahrada pro sportovce

Ano, sportovci mají na Zahradě výhodu. Zejména pořadatelé a muzikanti často potřebují pro něco zajít do štábu, který sídlí dole v Amfiteátru za hlavní scénou, a tak pověstný náměšťský kopec zdolávají několikrát denně. Ovšem ani sprint na krátké vzdálenosti není na škodu před Zahradou natrénovat. A pokud k tomu přidáte ještě běh přes překážky, je celkem jisté, že toho uvidíte víc, než nesportovní diváci. I oni mají však od letošního ročníku možnost, jak si celý festival vychutnat. Díky nové scéně Terasa bylo možné celý den setrvat na jednom místě, ze kterého se daly poslouchat koncerty nejen tady během dne, ale i večerní hlavní program v Amfíku. PS: trénovat se dá i v průběhu festivalu a tak se nedivte, když během noční procházky zahlédnete muzikanty či diváky sprintující kolem zámeckého parku, kde jim dalších pár nadšenců fandí a měří čas.

Setkávání

Nejen o muzice je Zahrada. Pokud se ve folku a příbuzných žánrech pohybujete už nějaký ten pátek, nebudete na Zahradě nikdy sami. To si takhle ve čtvrtek večer přijdete na Kapličku a po chvíli jste až po uši v té správné zahradní náladě, ani se nemusíte moc snažit. V jedné ruce řízek v housce z blízkého stánku, před vámi muzika a kolem vás se střídají známí a kamarádi. Stejně tak, když se rozhodnete v pátek odpoledne projít z Kapličky na Terasu a zpět, už ani nespočítáte, koho všechno jste potkali a s kým se tu přivítali. A čím déle na Zahradu jezdíte a čím delší čas tu trávíte, tím je těch známých víc a víc. A i když se budete chtít poslední den festivalu natáhnout v zámeckém parku někde o samotě a zdřímnout si stranou od muziky, ani to se vám nepodaří. Známé tváře a muzika jsou prostě všude. A tak to má být.

Vlasta Redl

Čekala jsem, čím nás letos překvapí, a musím říct, že jsem byla zklamaná. Když jsem dorazila ke Kapličce, byla narvaná k prasknutí. Snažila jsem se tam najít nějaké šikovné místečko, kde bych alespoň slyšela, ale protože jsem se po čtvrt hodince nedočkala žádné písničky a jen poslouchala vtipy, které mi ani nepřišly moc vtipné, změnila jsem na odpoledne plány. Když jsem kolem Kapličky procházela chvíli před koncem Vlastova koncertu, byla stále stejně plná. Říkala jsem si, že to nakonec asi muselo stát za to, ale z ohlasů od náhodných kolemjdoucích jsem moc chvály neslyšela. Povětšinou se mluvilo o průšvihu, osmi písničkách během dvou hodin a spoustě zbytečného mluvení. Škoda.

Krtci

Sledovala jsem pouze první soutěžní den a z ohlasu diváků bylo zřejmé, že kapela Navostro se umístí hodně vysoko. Proto mě výsledky ani moc nepřekvapily, i když já měla jiné favority. Z pátečních soutěžících mě zaujala kapela I.C.Q., líbila se mi Honzíkova cesta, byla jsem zvědavá na L. P. Ševelpunu, kterého jsem zatím nikdy neslyšela, ale žádný hlubší dojem na mne neudělal, na rozdíl od Martina Rouse. Ten zaujal natolik, že se stal vítězem mezi písničkáři.

A slunce pálí jen

Letošní Zahrada byla opravdu vypečená. Zatímco se z různých koutů naší republiky šířily zvěsti o přívalových deštích a bouřkách, tak i přesto, že jsme sem tam nějaké to zahřmění zaslechli, žádná průtrž se nekonala. Jednu zahnal Jarret písničkou Venku zuří jaro a ani ostatní přivolávači deště neuspěli. A těch pár kapek, co spadlo během pátečního odpoledne, ani nestálo za to, abych na sebe navlékala pláštěnku, protože to bylo moc příjemné ochlazení v rozpáleném letním dni.

Zahradní ulička

Na každého návštěvníka, který se rozhodl střídat koncerty na více scénách, číhalo v Náměšti jedno velké nebezpečí v podobě značného úbytku jeho financí. Ne, nemluvím o organizovaném zločinu místních gangů, mluvím o Zahradní uličce lemované nejrůznějšími stánky. Na Zahradě to nežije jen hudbou, i když k dostání zde samozřejmě byla i cédéčka. Velkým lákadlem pro návštěvníky jsou však i výtvarná dílka od batikovaných a malovaných triček přes ručně vyráběné šperky až po nejrůznější sladké a slané dobroty. A tak projít uličkou několikrát za den a neochudit se o nějaký ten peníz se některým z nás podaří jen horko těžko. Ale i to k Zahradě a festivalům vůbec patří a dovezený suvenýr vždy potěší.

Terasa vs. Radnice

Když jsem se z webu FC dozvěděla, že se letos na Zahradě zrušila scéna Radnice a místo ní vyroste nová scéna nazvaná Terasa a to v místech, kde v loňském roce probíhaly open koncerty, byla jsem z toho poněkud rozpačitá. Radnici jsem měla ráda a po loňské zkušenosti mi představa koncertů v pivním stanu nepřipadala ani trochu lákavá. Jaké bylo moje překvapení a zároveň i potěšení, když jsem zjistila, že jsem se mýlila. Terasa se stala opravdu příjemným zákoutím nejen díky skladbě programu, ale i díky možnosti výběru, jestli se usadit na trávě na sluníčku, natáhnout se do stínu nebo si povídat v Kozlovně a muziku sledovat jen z povzdálí. A myslím, že nemalým plusem pro diváky i muzikanty bylo to, že nemuseli putovat nikam daleko z centra dění celého festivalu a všechno bylo tak nějak hezky po ruce.

Sdílet na...

| Více...

< Předchozí		Další >

Komentáře pro tento článek

Jméno:

Email:

Název:

Naše hlavní město

antispamová kontrola

UBBKód:

Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!

Martin Kebrle - trochu zvláštní reportáž

|85.207.166.xxx |23.07.2009 00:03:23

Ahoj všem,
na Zahradě jsem byl a bylo to po všech stránkách fajn - Nohavica super! Pak mě zaujala kapela I.C.Q. - a kdybych neviděl koncert Vlasty Redla, myslel bych si, že to co napsala Olina H. je pravda.
Takhle jsem ale nejprve vykulil oči údivem a pak vyprskl smíchy. Načež jsem se začal stydět za to, co čtu.

Takže: Olina H. si střihla první čtvrthodinku, našlapané to bylo až běda, nebylo to příjemné, s tím souhlasím. Jenže já přišel dřív a stačilo to k tomu abych byl uprostřed. Koncert mě bavil, baví mě hlášky Redla, klidně bych si střihl 2 hodinky mluveného slova, ale uznávám, že se může stát, že to někoho neoslovuje.
Ovšem to, že někdo napíše reportáž obsahující toto: "ale z ohlasů od náhodných kolemjdoucích jsem moc chvály neslyšela. Povětšinou se mluvilo o průšvihu" WAU!!! To je jako z nejnechutnějšího bulváru. Olina H. TAM NEBYLA, ale napsala reportáž o tom, že povětšinou se říkalo... já tomu prostě nevěřím, promiňte. Povětšinou jsem slyšel, že takhle psali za komunistů udavači v tzv. uličním výboru. Něco si vymysleli a pak to zabalili do bezpohlavních vět, že pan Novák říkal, že paní Novotná viděla... atd = odpravený člověk.
Mějte se hezky a omlouvám se, asi jsem se nechal unést, ale mě to prostě štve.
Martin

Odpovědět

Pavel Rada - Já tam byl

|Registered |23.07.2009 03:45:15

Martine, já na tom koncertě byl. A bohužel, i já jsem to považoval za průšvih a byl jsem Vlastou Redlem (opět) zklamán. Utvrdil jsem se v tom, že mám rád jeho písničky, ale na pódiu se mi snad nikdy nepovedlo narazit na koncert, který by mě bavil.
Vystoupení Vlasty Redla na Zahradě 2009 mi ze všeho nejvíc připomínalo nejpokleslejší zábavné pořady našich TV

Čekal jsem, že se bude konat muzika. Té se moc nevyskytlo.

Odpovědět

Tomáš Pohl

|78.102.52.xxx |23.07.2009 07:25:02

Abych zachoval pocit, že jsem taky "in", tak Waw (nikoliv "Wau") , zase jeden folkový spravedlivý ! Olina nenapsala,že tam byla,ale přiznala,že nebyla,antož (jak je to britsky ?) se tam neprotlačila.Kdyby,chudinka,u toho zůstala,byl by klid a nebylo by o čem psát a nebyla by přirovnána k uličnímu výboru člověkem,který to nepamatuje, ale taky slyšel. Tuhle tady jeden a jedna spílali, že si někdo troufl napsat,že folkový bard občas nenapíše genialitu, tuhle mně jeden spílal, že jsem si dovolil napsat, že někomu,kdo celý život krásně zpíval, bylo 70 let. No, a teď si jedna mladá kolegyně dovolila napsat,že slyšela o koncertu, že byl průšvih. Nenapsala ani, že to tak bylo, ani že to tak nebylo. Mám silný dojem,že v "srdíčkovém folku" přibývají lidé, kteří nepočítají do deseti a hned vystřelí. Mám pro tyhle lidi označení militantní folkař, ale asi budou i ve vážné hudbě, ostatně jako všude. No, aspoň máme v jinak nulových či nudných diskusích "oživení v sále".

Odpovědět

martin kebrle

|85.207.166.xxx |23.07.2009 18:31:56

Tomáši,
uliční výbor jsem si vybral jako přirovnání proto, že kdysi jeden z nich na základě vymyšlených informací, formulovaných podobným stylem, jako formulovala Olina H. (říká se o něm, že byl viděn) popsal chování mého strýce, kterého na základě smyšlených vět oběsili.
Nepatřím k "srdíčkovému folku", jen jsem prostě byl na Zahradě a po zadání ve vyhledávači mi vyskočil tento odkaz, proto jsem si schutí přečetl reportáž z koncertu, na kterém jsem byl a tak trochu mě to z výše popsaných důvodů zasáhlo.
Za Wau se omlouvám, opravdu se to tak nepíše (nikdy jsem to nepoužil, až nyní) a že se zastáváte své mladé kolegyně je, samozřejmě, v pořádku. Za svým názorem si však stojím, pokud chce psát někdo stylem, že slyšel, že se říká, že někdo říkal, není to v pořádku.
Mějte se fajn.

Odpovědět

Tomas Pohl

|94.113.162.xxx |23.07.2009 21:50:31

Martine,
právě proto,že systém fízlů v podobě domovníků fungujících od časů cara po ony uliční výbory dokázal dovést člověka až na smrt či jej jinak zničit, se mi zdálo srovnání s pouhou konstatací mé mladé kolegyně poněkud drsné. Na druhé straně je to pro ni poučení,že novinářská práce není legrace a je sledována čtenáři. Asi patříte k fandům Vlasty Redla. Já jej mám taky rád a pokládám jej za geniálního autora. Na Zahradě jsem nebyl, ale asi bylo jeho vystoupení v "bledě modrém" stejné , jaké bylo na Vyšehraní. Mně se jeho mluvící předvádění , česky talk show, nezdálo nevtipné, byť i zde převládalo slovo nad písněmi. Je mi pořád líto rozpadu jeho kapely, ale není všem dnům konec. Takže nic ve zlém, snažil jsem se chovat jako gentleman a zastat se mladé a šikovné kolegyně. Takže : Mír !

Odpovědět

martin kebrle

|85.207.166.xxx |24.07.2009 00:00:58

Tomáši,
děkuju za ujasnění, jsem klidnější a snad se i omlouvám za to, jak jsem zprvu vyletěl. Novinářská práce není legrace, většina lidí pokládá vše, co je jim servírováno v novinách a televizi za pravdu a vlastně je ani nenapadne, že by nad vyřčenými "fakty" měli přemýšlet, zda nejsou manipulováni a není něco jinak.
K fandům Vlasty Redla vlastně ani tak moc nepatřím, na Zahradu mě zavála náhoda a jeho jsem si (ještě třeba s Nohavicou) vybral, protože znám pár písní. Jeho koncert mě bavil a odcházel jsem s přijemnými pocity, že někdo dělá svou práci tak, že je z něj patrné, že ho to samotného baví, že je na svém místě. Skoro jako se dívat na nevypočitatelné hrající si děcko, což mi bylo snad ještě zábavnější, než se dívat na ostravského barda Jaromíra, který je už dospělý a vytknout se mu nedá nic. Dokonalé. V obou případech to byl zážitek.
Mír beru.

Odpovědět

MK	\|193.179.126.xxx \|23.07.2009 11:20:28

Informace o práci uličního výboru máte Martine až velmi přesné. Až velmi přesné....
Já jsem v článku, který teprve vyjde, označil blok V.Redla za "talk show" což může být pochvala i pohana. Protože se mluveným slovem částečně živím, nevadilo mi to...

Odpovědět