FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Už podle titulku poznáte, že jsem si pro tento článek vybral dvě desky a snadno rozšifrujete jak interprety, tak názvy desek. Jen tak tak na desce Přejem vám život přinášejí dávku moderní trampské muziky, inspirované klasiky moderní trampské muziky - to je hudebně i textově patrné hned z úvodní písně desky Cesta do hor, kde se jasně odkazuje k vlakovým písním a k bratrům Ryvolovým. Hned poté vás dostanou i další skladby - Barevnější svět, Písnička o šálku

Dvojice kompilací, které se dají označit i jako bilancování činnosti kapely, či hezky česky "the best of" se mi sešly na stole. Navíc se jedná o skupiny, které se výrazným písmem zapsaly do historie i současnosti českého folku či trampské písně. Příležitost poměrně podcenila Chrpa - vydala v podstatě záznam z koncertu z chrudimského divadla k pětatřiceti letům existence, který se konal v roce 2008, a ze Svojšického Slunovratu 2007. Ne, že by to bylo špatně, ale živé

Dva velké sólové folkové zjevy minulosti, dva velké přísliby, dvě hvězdy, přinášející v minulosti kvalitu a dnes už obě bohužel jen hvězdný prach. Xindl X přišel do folku odjinud a pamatuji se, jak na kolech Porty šokoval, většinou kladně, jen puritány záporně. Prošel Portami, získal všechna možná ocenění a začal se opět folku vzdalovat směrem ke střednímu proudu, včetně téměř velkokapelových aranží svých písní, ve kterých začaly zanikat jeho texty.

Martin Písařík a Akustik s deskou Na chodníku byli pro mě poměrným překvapením. Nijak jsem o tomto seskupení či projektu nevěděl a až prozkoumání bookletu, zejména se jmény členů kapely Omar Khaouaj a Camilo Caller (a další členkou je ještě Zuzana Virglerová), mě vcelku uvedlo na stopu či do obrazu. I tak ale jsou písničky na albu o něco krotší, než bych čekal, o něco melodičtější a popovější, než bych čekal a o něco přístupnější i neexoticky orientovanému posluchači.

Houslista Pepa Malina, člen Copu nebo Malina Brothers, vydal autorské album, na které přizval spoustu svých hudebních přátel – zpěváků i instrumentalistů. Album se povedlo po stránce producentské i dramaturgické, tvrdíme v recenzi. Časosběr Pepy Maliny možná nebude obsazovat první místa anket o desku roku 2013. Přesto se s nejlepšími alby uplynulých měsíců může minimálně v kvalitě hudby a v interpretačním řemesle srovnávat. Pokud bychom navíc