FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Setkání dvou generací nebývá pokaždé šťastné, ale povede-li se, stojí za to. Tak tomu bylo před pěti lety, kdy se dali dohromady Luboš Pospíšil a Bohouš Zatloukal na straně jedné a Ondřej Fencl na straně druhé. Do té doby o třicet let mladší Ondřej Fencl v podstatě tvorbu Luboše Pospíšila a Bohouše Zatloukala neznal. Po diplomatických jednáních na „nejvyšší úrovni“ se znovu narodila kapela 5P.

Severočeská skupina Bob a Bobci už nějaký čas bohužel hraje bez svého kapelníka Boba, který před čtyřmi lety odešel do hudebního nebe. Říká se, že vše zlé rodí i něco dobrého. Nebudu polemizovat nad tímto rčením, faktem ale je, že se kapela rozhodla rok po oné smutné události svému bývalému kapelníkovi uspořádat malý festival. A aby se neohlížela jen do minula, spojila to v dalších letech i se sbírkou pro někoho, kdo potřebuje pomoc do dalšího života.

Co na Apríla, když je hezky, ideálně se cestou na pivo stavit na folkovém koncertíku. Písničkářské sdružení SPOLU není zatím nijak moc známé, nicméně spojuje tři velmi zajímavá jména: Monty, Arnošt Frauenberg a Jan Žamboch. Dohromady je svedla náhoda jménem Textová dílna Slávka Janouška, kde se všichni potkali, a i když je Monty z tohoto pohledu „začátečník“, zdárně se mu daří dotahovat náskok kolegů na českém folkovém nebi.

Den po aprílu, který byl ozářen jarním sluncem, se v Salesiánském divadle konalo tradiční jarní setkání členů Jonáš-klubu. Tentokrát ale vlevo od pódia stála kulatá nádoba s nápisem "volby", což setkání spřízněných duší poněkud odlišilo od ostatních, kterých se pravidelně a velmi rád zúčastňuji. Jak řekl úvodem předseda klubu pan Bohuslav Šír, členové klubu se sešli především na výroční schůzi spojené s volbou výboru. Nicméně bylo vždy tradicí, že součástí

Na první jarní den 21. března jsme v AC klubu v Hradci Králové uspořádali desáté jubilejní Písničkáře sobě. Tentokrát vystoupili muzikanti, kteří měli mezi obecenstvem největší ohlas a jeden zvláštní host, který k nám vážil tříhodinovou cestu až ze Vsetína. Opět jsem tři noci nespala z obavy, zda se vše podaří, jak má. Zbytečně. Lidí se do sálu nahrnulo mraky, většinu z nich jsem viděla poprvé.

Kapitán Kid, Miki Ryvola, Roman Horký a Pacifik, křest zpěvníku Poselství Wabiho Ryvoly a křest CD 19 ztracených písní Wabiho Ryvoly. To vše v jednom večeru, na jednom pódiu v pražském divadle Gong ve středu 23. března 2011 v pořadu Pocta trampské písni s podtitulem Ozvěny osadních ohňů. Pro neznalé - stejně jako podtitulek se nazývá i pravidelná každotýdenní trampská hodinka v Country rádiu, kterou moderuje a připravuje Tony Linhart.

Kalendář sice jaro ještě neukazoval, ale ve čtvrtek 17. března padal první jarní déšť. Den byl ponurý, nebránilo to však dalšímu folkovému koncertu v Doli klubu v Pardubicích. Tentokrát bylo na programu Duo Ťuk a Marien. Přemýšlela jsem, jestli vůbec je v pořádku sepisovat dojmy z koncertů muzikantů, kteří mě vlastně před čtrnácti dny hodnotili coby porota na Portě, ale takové jsou paradoxy života a folkové hudby.

V sobotu 12. 3. 2011 se v kulturním zařízení Citadela v Litvínově uskutečnil nápad ředitel Jaroslava Sochora uspořádat nultý ročník koncertu folkové a country hudby nazvaného Festiválek. Dramaturgií akce byl pověřen letitý příznivec tohoto žánru Jarda Popelka, kapelní k formace Pět oříšků pro Popelku, které připadla nevděčná zahajovací role celé akce. První tóny zazněly v 18:00, konec byl naplánován na 24:00.

Ve dnech 2., 3. a 4. března se v rekonstruovaném Mlejně v pražských Stodůlkách uskutečnila pražská předkola Porty – Porta se tak po dvouleté přestávce vrátila na své dlouholeté tradiční místo. Ostatní rekvizity zůstaly stejné: Zvuk obstarával Pája Jindrák, moderoval kolega Pepa Chmel a jeden večer i porotce Lochness. Dalšími porotci byli autor článku, zpěvačka Jana Říšová, kamarád táborových ohňů Franta Hacker a Vašek Spurný.

Minulý měsíc jsem F-klub kvůli vnějším okolnostem musela vynechat, bohužel psaní článků dělám pro zábavu a živí mě práce v lékárně, která se v lednu protáhla až do večerních hodin. Z tohoto důvodu jsem se nemohla podělit o zážitky z F-klubu, kde v lednu hrál Country Colaps a Modrá kref. O to víc jsem se těšila na únor.

V roce 1970 jsem si koupil malou vinylovou desku, které se říkalo formát EP. Na desce byly dvě skladby bratislavské kapely Collegium musicum s názvem Hommage á J. S. Bach a Ulica plná plášťov do dažďa. Zejména pocta J. S. Bachovi zaujala na první poslech a název druhé skladby byl inspirován sbírkou japonského básníka Tsuboi Shigeji z roku 1957, představitele moderní poezie Japonska, jiné než tradiční haiku.

Cafe Práh v Brně je jednak tréninková kavárna, ve které obsluhují lidé s duševním postižením, ale také místo s bohatým kulturním programem Vloni na podzim nastoupil na místo dramaturga písničkář Michal Kosmonaut Šimíček a právě díky němu se zde pravidelně promítají filmy, pořádají autorská čtení, improvizační „Vesmírné večery“ a množství koncertů. Své místo si našel i projekt Písnička pro Brno. V programu kavárny se objevuje jednou za měsíc a jeho cílem

Jan Řepka, který program jednotlivých Mikráků připravuje, oznámil na úvod večera (ve středu 2. února 2011) s politováním, že měl připravené velké překvapení, ale vinou chřipkové epidemie o něj budeme ochuzeni. Snad prý někdy příště. Když jsem si ale druhý den prohlížela fotky a vzpomínala na uplynulý večer, vůbec jsem si nepřipadala ošizená.

Žádný opožděný čert s Mikulášem. Spíš nadílka jak od Jéžiška! Nadělovaly dvě skupiny, brněnští Trapeři, první skupina Roberta Křesťana ze 70. let minulého století, a sestava Peklo bratří Malinů alias Malina Brothers. Pánové si odskočili ze svých domovských kapel, aby zavzpomínali na muziku, kterou kdysi hrávali, na které vyrůstali a mají ji rádi. A kdy se ten netradiční koncert uskutečnil?

Nevím přesně, kdy jsem přestala brát sníh jiskřící tisíci démanty a vesele křupající pod podrážkami jako příjemně romantický vjem a začala remcat nad tím, že "ten bílej klouzavej fujtajbl je zase úplně všude", ale tahle zima rozhodně patří do kategorie druhé. Konečně aspoň některé chodníky celkem oschly a tak jsem si ve

Vánoční koncertování nese s sebou jedno velké riziko. „Díky“ kšeftařům, kalkulačkou ovládaným mozkům, kteří dokážou ze sváteční nálady vytřískat, co se dá, přistupujeme k ryze vánočním deskám a koncertům s nedůvěrou. Letos se nám naskytla příležitost vyslechnout takový koncert Gymplerů ve zcela zaplněném evangelickém kostele Dolního sboru ve Vsetíně. Když jsme vstupovali dva dny před Silvestrem do kostela, tušili jsme, co může tento neobvyklý

Předposlední předvánoční čtvrtek, dne 16. prosince, se uskutečnil koncert dvou písničkářů Víti Troníčka a Radka Pídi Bartoše v Doli klubu v Pardubicích. Tentokrát jsem musela vyrazit z mého domovského města o dost dřív, protože sněhová kalamita, která zasáhla Českou republiku, poznamenala i vlakovou dopravu. Některé vlaky mířící z Liberce do Pardubic měly v Hradci Králové až 100 minutové zpoždění.

V roce 1967 se mimo jiné staly dvě události: kapela The Beatles vydala studiové album s názvem Sgt. Pepper´s Lonely Hearts Club Band a na Prvním československém beatovém festivalu se stal nejlepším zpěvákem Michal Prokop. Na uvedeném albu snad nejznámější světové kapely je i píseň s názvem When I´m Sixty Four, napsaná, jak se dnes říká, ve stylu retro.