FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Xindl X předloni na podzim pokřtil CD Návod ke čtení manuálu, za které získal nominaci na Anděla 2008 v sekci F&C. Rozhodl se muzikou živit, pilně koncertuje na folkových a multižánrových akcích, festivalech i po klubech, podílel se na scénáři a dvou písničkách k televiznímu seriálu Comeback, otextoval a nazpíval písničky k filmu Vy mě taky , šéfe…

{deska 666 intro}Je to vlastně z určitého pohledu docela prvorepublikově noblesní divadelní sál se slušnou kapacitou. V poslední době se z něj ale hudba trochu vytratila: z důvodů rozličných, mezi kterými jistě vévodí nedobrá dostupnost. 10. prosince ale dostal šanci – jak se v závěru akce její protagonista přiznal, proto, že narychlo pro pražskou zastávku své šňůry jiný sál nesehnal.

Výjimečný koncert. Být totalita, naložil bych, chceš nechceš, muzikanty všech dosažitelných kapel a přivezl je ve čtvrtek 19. listopadu do pražského Mlejna. Jen proto, aby viděli, aby slyšeli. Jak má vypadat koncert, jak má kapela znít. O tom, že AG Flek hraje v historicky nejsilnější sestavě a životní formě a ještě k tomu s lehkostí a radostí příliš často neslýchanou, se už obecně ví. Chvíli jsem se nutil odpoutat se od písniček, nálady a atmosféry

Spoustu paradoxů, zvláštností a perliček vám nabídne poslední skutečně letní, tedy pod širým nebem konaný, festival s příhodným názvem Křižanovský vaťák. Tak třeba se stačí jen pustit kousek níž od místa konání, sádek U tří louží, na křižovatku v Křižanově. Doleva můžete zamířit do Hrobu a doprava do Háje.

V sobotním „ještě ne podzimu“, dne 21. listopadu, začal jako vždy v 15 hodin v Salesiánském divadle v Praze tradiční sraz Jonáš-klubu. Tentokrát dramaturgie Ivana Kotta zákonitě reagovala na padesáté výroční založení divadla Semafor, když 30. října 1959 poprvé zazněly text a písně ze hry Suchého a Šlitra Člověk z půdy.

Snad každý ve Zlínském kraji zná hudební klub Zelenáčova šopa, jehož hlavou a úžasným mozkem je Martin Juřík zvaný Čurda (pro neznalce muzikant a spoluhráč kapely Podjezd a také skvělý herec). Pestrá dramaturgie a zajímavé akce přitahují do jeho klubu nejen zájemce o kulturní večery ze Zlína, ale z celého kraje.

Je to několik let, co jsem na festivalu Notování pod Vyšehradem potkal písničkáře Pavla Pokorného. Občas se stává, že si lidé po prvním setkání mají co říci, a tak tomu bylo i v případě Pavla Pokorného. V rozhovoru, který jsem s ním tehdy dělal, jsem se dozvěděl, že pořádá ve svém rodném kraji kolem Třebíče festival s názvem Folkový špíz. Pavel Pokorný začal před 19 lety jako osamělý běžec.

Vzpomínky na Pavla Bobka mám již ze svého útlého dětství, kdy jeho desky byly u nás doma, společně s Portami, jedny z nejhranějších. Když pominu festivalová vystoupení ještě s manželi Noppovými nebo současným Malinabandem, jeho samostatný koncert jsem však dosud ještě nenavštívil. Po vážných zdravotních problémech, kdy takřka vstal z mrtvých, mu Luboš Malina přichystal comeback.

Jsou mezi námi tací, a jistě jich není mnoho, jejichž narození je rodiči oslaveno básní. Patří mezi ně bubeník a zpěvák Honza Noha a tím šťastným veršujícím rodičem se stal 27. července 1959 básník Jan Noha. Něžnými veršíky přivítal na svět Jana, Honzu, Honzíka, Honzíčka a už tehdy se ptal se, čím asi jednou synek bude?

Jsou chvíle, které protečou vědomím jako voda korytem, jsou chvíle, kdy se čas na chvilku zastaví. V hudební oblasti lze poslouchat několik kapel za sebou. Všem to hraje a zpívá, ale po skončení koncertu nejsem schopen kapely od sebe rozlišit. Někdy se ale stane, že uslyším pár tónů a ústa se mi roztáhnou v úsměvu a po zádech pomalu a stále jezdí mrazení.

Kdysi dávno jsme vyrazili na vandr na Šumavu a až na nádraží u pokladen zjistili, že některým z nás stačí prachy akorát kousek za Plzeň… a tak jsem se dohrabala na svou první Portu. V dalších letech jsme podobných akcí vymetli víc a davových akcí si užili natolik, že jsme na ně pak řadu let ani nepáchli. Vzato kolem a kolem, kdyby nás na Jizerskou notu nelákali kamarádi

Ano, už posedmé se sešly v sobotu 19. 9. v moderním kostele sv. Prokopa v pražských Stodůlkách převážně velké pěvecké sbory, aby sobě i posluchačům zazpívaly spirituály, gospely a jiné, zejména černošské duchovní písně. I letos byla kolektivní duší festivalu skupina Geshem, individuální pak její sbormistr Marek Šlechta a také členka Geshemu Lucie Haschková.

Rád bych se s vámi podělil o pocity z podzimně laděného festiválku, který jsme si dovolili s kapelou uspořádat ve dvoře ZUŠ v Jindřichově Hradci v sobotu 12. 9. 2009. Musím přiznat, že když jsme se rozhodovali něco podobného uskutečnit, vůbec jsme netušili, co všechno příprava takového malého festiválku obnáší. O to víc si dnes vážím všech pořadatelů, které jsem kdy potkal a nebo ještě potkám...

V sobotu 5. září proběhl v Jiřicích u Benátek nad Jizerou již 3. ročník festivalu WoodFolk pořádaný kapelou Kámen úrazu. O své pocity z průběhu festivalu se s vámi podělí za pořadatele Daniela Sedláčková, z úhlu moderátora Petr Hroch Binder, z pohledu účinkujícího Honza Žamboch a o svých pocitech diváka (a smažiče úžasných křupavých hroších vaflí) promluví Petr Berka. Tak jaké že to bylo?

Léto končí a kluby se pomalu otevírají. Určitou výjimkou je Balbínova poetická hospůdka, kam lze zajít na muziku i o prázdninách. Dne 2. září 2009 prázdniny prokazatelně skončily a stejně tak i problémy, kam se večer vypravit. Ten večer měl v Balbínově poetické hospůdce koncert zpěvák, kytarista a skladatel Radek Tomášek. Radek Tomášek je v Balbínce pravidelným hostem a najdeme jej například i v klubu Carpe diem.

Mohelnický dostavník je jedním z festivalů, který má pevně stanovený nejen začátek a konec, ale vlastně i scénář celé akce. A tak věrní příznivci, kteří do Mohelnice jezdí již nějaký ten rok vědí, že čtvrteční večer si mohou vychutnat koncerty na Bouzově, v pátek odpoledne začíná po společném zpěvu Vlajky soutěž kapel, kterou následně po nějakém tom recitálku vystřídá soutěž filmová.

Prahu obklopuje na všech stranách spousta vesnic, které ale nejsou ani městem, ani čistým venkovem. Není to ovšem rozměr Londýna, kde se jede desítky kilometrů po periférii a stále jsme v desetimiliónovém městě. Kousek od Letňan a Čakovic leží vesnice Veleň. A v té vesnici se již pátý rok koná akce, kterou ani nelze v pravém slova smyslu nazvat festivalem. V domku s dvorkem a zahradou tam žijí manželé Laďka a Jaroslav Budilovi.

Již potřinácté, ovšem nikterak nešťastně, se konal v tamním letním kině festival Žalmanův folkový Kyjov. S úderem osmnácté hodiny přichvátal letošní moderátor Pepa Štross, aby uvedl první kapelu. Přístav i v oslabení bez Martiny Strnadové zaujal a potěšil svou trampskou muzikou. Zaznělo také pár skladeb z loňského podzimního CD s příznačným názvem Papírový drak. Následovalo trio VKV: