FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Po pěti letech vydává písničkářka Martina Trchová svou druhou desku Takhle ve mně vyjou vlci. Její slavnostní křest proběhl v pondělí 26. 4. 2010 v Dejvickém divadle. Ačkoliv veřejně se Martina uvádí jen jako členka tria Trchová-Henel-Polívka, na bookletu je její jméno nejvýraznější a jako autorka všech textů a většiny hudby tak mírně přečnívá. Umělecký vklad obou pánů nechci nikterak snižovat, ale jméno Trchová prostě prodává.

Oboroh je primitivní přístřeší na čtyřech kůlech, kde najde zvěř v zimě potravu a člověk útočiště v čase nepohody. Toliko slovník. V sobotu 17.4.2010 našla asi stovka lidí útočiště ve vysokomýtském M-klubu, kde se uskutečnil koncert Sváti Karáska s Londýnem a křesťanské folkrockové kapely Oboroh. Svatopluk Karásek je hudebník, evangelický farář a chartista. Je jednou z největších legend domácího undergroundu.

Pátek, 23. dubna, 19:30, Praha, U Náčelníka, křest sólového alba Jana Řepky. Tuto informaci si zaznamenali do paměti vlastní, papírové či elektronické všichni, kteří zaplnili útulný krámek s hudebninami proměněný na koncertní prostor. Muzikantští kolegové, Martin Rous, Martina Trchová, Tomáš Berka a další, rodiče protagonistů, publicisté, přátelé, kamarádi, zkrátka příznivci výjimečného pražského písničkáře Honzy Řepky.

Brněnský písničkář Michal Šimíček (Kosmonaut) se v poslední době snaží představovat zajímavé hudební interprety a formace. Ať už pořádáním série vystoupení pod názvem „Brněnská hudební scéna“ či jiných koncertů. Čtyřkoncert v klubu Bigbít, který se odehrál 22. dubna, nazval „Brno versus Praha“. Jako první se mikrofonu chopila mladá písničkářka,

Ano, přípravy na 44. ročník Porty z hlediska výběru účinkujících proběhly již i v Praze. Po předkolech, kde bylo k 50 soutěžících, máme za sebou již i pražské finále, ve kterém bylo 14 účinkujících. Už podruhé se konalo ve Spolkovém domě (bývalé kino Stodůlky), který nyní nahrazuje Mlejn, jako vždy za pečlivé přípravy Marušky Navrátilové a jako skoro vždy za zvukové podpory Páji Jindráka.

V sobotu 10. dubna 2010 nemohlo být jarní počasí, byť kalendář k tomu naváděl. Důvodem tohoto meteorologického paradoxu bylo tradiční jarní setkání členů Jonáš-klubu v pražském Salesiánském divadle. Nepamatuji si totiž, že by v době konání tohoto jarního setkání bylo pěkné počasí. Většina členů klubu by mě asi opravila, protože řada z nich pamatuje více než já. Pokaždé se obdivuji soudržnosti těchto lidí, jejichž věk nelze posoudit jen podle data narození.

Pokud jste byli zvyklí každou první středu v měsíci zamířit do pražské Malostranské Besedy, jistě víte o čem mluvím. Před její slavnou rekonstrukcí tu totiž v tuhle dobu koncertovala tehdy čtyřčlenná kapela Devítka a na každý večer si zvala nějakého zajímavého hosta. V Besedě se kapela loučila i se svými dvěma dlouholetými členy, Tomášem a Davidem Hoffrichterovými a začínala tu se svým působením ve třech, s Petrem Havrdou.

... je prý heslem starosty zmíněného města. Zřejmě záleží i na druhu hluku. Ten, který byl slyšet v tamní sportovní hale 26. 3. 2010 od 19:30, pokud přímo neuzdravoval, určitě všem přítomným navodil alespoň nezapomenutelně příjemné pocity.

Každý olomoucký fanoušek skupiny Jarret ví, že každoročně koncem zimy nebo začátkem jara se může těšit na živé vystoupení svých oblíbenců. Nejinak tomu bylo i letos, a tak se v pondělí 29. 3. mezi stěnami studentského U-klubu rozezněl čím dál tvrdší folkrock z Liberce.

Pavel Bobek si splnil sen „který ani nedoufal snít“. Natočil desku s písničkami z repertoáru svého oblíbence, americké countryové legendy - Johnnyho Cashe, se špičkovými americkými muzikanty a navíc přímo v Nashvillu. V úterý 23. března některé z písní poprvé představil na koncertě v KC Vltavská. Dovolte mi osobní vzpomínku na koncert muže v černém, k jehož poctě byla deska natočena.

Když nám Tomáš Pohl prodával lístky, na pódiu zkoušela kapela Sedm nedostatečných a Náčelník zadoufal, že přijdou lidi, protože je to vždycky sázka do loterie, jelikož ve stejný den se může pořádat i několik zajímavých koncertů. Ale na večírku, který pořádal FOLKtime jaru na uvítanou, bylo v pátek 19. března plno, jistě nejen proto, že to dlouho očekávané sluníčko se konečně rozhodlo svítit a hřát.

Slunce v posledních dnech začíná získávat převahu nad zimou, a tak není divu, že muzikantům i posluchačům už se stýská po letních festivalech. Tak proč si neudělat nějaký jarní? Olomoucký Březňáček, jeden z těch „prvních jarních“, si našel své místo v kalendáři na políčku, které označuje poslední březnovou sobotu a uskutečnil se, jak už název napovídá, v Olomouci v U-klubu.

"Začíná jaro, všechno pučí a na Brdy se po roce vrací Porta." Těmito optimistickými slovy začínala pozvánka, kterou nechali na ePortýr pověsit ve středu "před Komárovem" pořadatelé podbrdského oblastního finále soutěže, TK Zlaťáci ze Zaječova. Z předkol v Zaječově a v Příbrami do něj bylo vybráno celkem tucet kapel a sestava byla tradičně doplněna o vítěze oblastního kola Brány v Zaječově, duo Vrabčáci z Berouna.

Jestliže neuvádím správný název akce, tedy "Open Mic Potrvá", není to z neúcty k ní, k účinkujícím ani k pořadatelům. Je za tím spíš trocha neznalosti a hodně podvědomého vzpěčování se nátlaku, který mě, Češku a Pražandu, nutí třeba místo tramvajenky využívat Kartu otevřenou nejspíš hlavně zištným vyčůránkům.

Hudba od rána do pozdní noci po dva dny, na osmdesát interpretů z celé republiky. Výkony obdivuhodné i tristní. To bylo letošní finále Dětské Porty, do jehož poroty jsem byl přizván. Proběhlo 29.–30. ledna v bohnickém Divadle Za plotem, výsledky přinesl FOLKtime již před časem. Nyní si vám dovoluji předložit několik postřehů o skutečnostech, které během oněch dvou dnů nešlo přehlédnout.

Zhruba dvakrát ročně pořádá Honza Špalek z My3.avi v domovském Bluessklepě hudební dýchánky se spřátelenými muzikanty. Na neděli 17. ledna si pozval Janu Infeldovou (Jananas) s Ondřejem Ládkem (Xindl X) a Kubu Vlachynského s Honzou Výborným (ex BBQ, My3.avi). Venku silně chumelilo, vítr fičel a na chodnících to klouzalo (jsem sebou švihla hned před barákem), ale v Bluessklepě bylo jako vždy milo, útulno a přívětivo a o příjemnou zábavu se postarali všichni účinkující.

Snad tomu tak mělo být, přírodní síly se proti nám spikly a večer s nocí 23.ledna, kdy se uskutečnili Písničkáři sobě s pořadovým číslem 3, byl chladný, mrazivý, troufám si říct, že až arktický. Okolnosti byly i takové, že jsme málem museli hrát v bundách a kabátech, protože den před naší akcí v AC klubu vypovědělo službu ústřední topení.

Ve středu 27.1.2010 se v divadle Na prádle v Praze měla konat módní přehlídka pod taktovkou hudebního uskupení Šantré. Ačkoliv název napovídal, že by mohlo jít skutečně o exhibici krásných dam a leckterá z účastnic by se na přední stránce módních časopisů jistě vyjímala, šlo přece jen o záležitost hudební.

Před týdnem jsem čtenáře Folktimu zval na koncert Glena Hansarda, Markéty Irglové a Joshe Rittera do pražské Lucerny. Den po koncertě směle odhaduji, že kdo tam byl, nelitoval...i když – postarší pán, který své místo na galerii uvolnil po půlce koncertu, se očividně nebavil. Inu, úplně každého Hansardovy písně neuchvátí.

„Vánoční dárek s mašlí, koncert roku, svátek bluegrassu…“, těmito příměry uvedla Maruška Amunka Navrátilová ve stodůleckém Spolkovém domě (KD Mlejn) dvojkoncert Copu a Druhé trávy s Robertem Křesťanem. Vánoční dárek nachystala Agentura Davida Němečka a postupně je rozbalovali diváci v pěti městech