FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Letošní ročník festivalu Šídlovák s „czenglish“ přívlastkem v názvu se konal v mírné nemilosti Nejvyššího, který jakoby zkoušel, zda dorazí publikum, i když nebude počasí tak vstřícné, jako bývalo po čtyři minulé ročníky. Startující skupinu Alternativa tedy na ranči Šídlovák přivítal pořádným lijákem s následným výpadkem proudu ke konci vystoupení. Jelikož jde však o kapelu domácí a vlastně pořádající (dva její členové jsou šéfové pořádajícího sdružení), nedělali si muzikanti s touto nepřízní počasí velkou hlavu.

"Ahoj, nechtěl bys být v porotě letošní Porty v Řevnicích?" zaznělo v telefonátu Aničky Roytové, hlavního guru Porty. Pozvání do poroty národního finále Porty jsem přijal okamžitě. Jednak takováto nabídka se neodmítá a za druhé považoval jsem to za čest a projev obrovské důvěry ze strany organizátorů Porty. Soutěž probíhala ve dvou dnech (v pátek a sobotu) ve čtyřech blocích po zhruba pěti soutěžících mezi vystoupeními hvězdných kapel.

Tropické vedro, snad 34°C ve stínu, uprostřed města dusno k zalknutí ještě i v podvečer. Protentokrát příjemný průvan mě v úterý 10. června 2014 vynesl z metra na Karláku. V parku na trávě se v chládku mrtvolně povalovaly lidské mátohy. Než jsem se doploužila k radnici, byla málem mrtvola i ze mě. Naštěstí kousek pod radniční věží čekala oáza – Caféidoskop.

27. květen je datum spojené s dobrem i zlem. V roce 1942 došlo v tento den k atentátu na jednu z největších lidských bestií - Reinharda Heydricha. To samé datum má i svou krásnou stránku. V tento den, samozřejmě o mnoho let později, se narodila písničkářka Jana Rychterová. Jana se rozhodla oslavit narozeniny tím nejlepším způsobem. Dárkem, který dala sama sobě a ještě více svým divákům, byl křest její nového CD Tak hraj. Ten se konal v den jejích narozenin

Kdo chce uspořádat jakýkoli hudební festival, musí krom financí věnovat festivalu spoustu času a nadšení. Byť úloha osobnosti v dějinách byla a je předmětem diskusí, v případě festivalu Folkový kvítek by festival nebyl bez Jirky Hoppa. Je neuvěřitelné, že letošní festival se konal již potřiadvacáté. Jak známo, festival je určen pro autory a interprety do 18 let, takže z účastníků prvních ročníků jsou dnes dámy a pánové středního věku.

Když jsem se v polovině sedmdesátých let minulého století v rámci vysokoškolského studia připravoval na kariéru velitele tankové čety ve studijním středisku Tankodrom ve Strašicích, netušil jsem, že se tady narodilo hezké černovlasé děvče, kterému sudičky daly do kolébky či do kočárku hodně darů. Uteklo pár (tedy více než dvě) let a večer 24. dubna 2014 jsem se s tím děvčetem setkal v  kavárně Caféidoskop v Praze. Děvče se jmenuje Jana Rychterová a ten večer

O trampfolkové skupině Choroši v posledních měsících slýcháme často. V písničkové soutěži Notování mají za sebou semifinále, z pražského oblastního kola Porty postoupili do finále v Řevnicích, s písničkou Výhybkář se zúčastní finále autorské Porty v Ústí nad Labem a stejná píseň v těchto dnech soutěží o titul Talent Radia Country. Na skupinu, která vznikla na sklonku roku 2012 a svůj historicky první koncert odehrála v listopadu 2013, je to slušný nástup. Půl roku

Na pražské Portě jsem už dělal ledacos. Několikrát jsem zde stavěl soutěžícím mikrofony před pusu, zasedl jsem i v porotě. Ale nejčastěji a nejradši jsem, když si mohu soutěž vychutnat jako divák a posluchač. Jak se mi tedy letošní Pražské finále zamlouvalo?

Naše letošní pražské finále Porty (ve středu 9. dubna 2014) začalo rozlétaným ptáčkem. To není název skupiny, jak by se mohlo snad zdát, to je krmě! Naše bádání ve stodůleckém restaurantu Mlejn, na co že se máme těšit, rozřešil tamní číšník, když před hladovou kolegyni postavil talíř. A ejhle! Místo ptáčka přilétl normální gulášek z kližky, ovšem s chutí ptáčka! Nutno však podotknout, že s dobrou chutí. Zatímco jsme se občerstvovaly, trousili se ze zákulisí kolem

Zajímavý cyklus hudebních pořadů pod názvem Písničkáři sobě, které se konají vždy poslední pátek v měsíci, probíhá na Malé scéně Divadla Antonína Dvořáka v Příbrami. Jeho zakladatelem a dramaturgem je písničkář a hudební pedagog Petr Rímský, v jehož pořadech, které se snaží vyhýbat žánrovým mantinelům, zatím vystoupili Jan a Filip Spálení, Stránící, Přelet M. S., Martin Rous atd.

Na svatovalentinský večer obsadila berounskou kavárnu Jiná káva pořádně rozmanitá skvadra. Spojujícím článkem všech byla akordeonistka Romana Sulčíková, která tu křtila svůj nedávno vydaný maxisingl Srdce pro mamuta. Zároveň ale taky se skupinou Druga zavedla diváky do dob dávných staročeských pověstí. A jestliže Druga pozvala na cestu časem, další host zanesl diváky rovnou do vesmíru…

Ve dnech 5. - 6. 3. 2014 proběhla dvojice pražských předkol Porty. Opět ve stodůleckém Mlejně, opět za asistence zvukaře Páji Jindráka, opět za moderování Petra Bohuslava a opět za dozoru a péče Marušky Navrátilové. Porota ve složení Leoš Kosek, Veronika Rezková, Pája Peroutka, Pete Guth a Miloš Keller posuzovala výkon třiadvaceti soutěžících (přihlášeno 25). Je to o něco méně, než v nejlepších letech, ale kladem je, že ani letos nebyly vysloveně

Malina Brothers absolvovali v minulých dnech osmidenní turné po Česku a Moravě, aby pokřtili své CD Rychlejší koně. Třetí zastávkou koncertní šňůry se 21. ledna stala pražská vyprodaná Malostranská beseda. Kmotrem CD zde byl Wabi Daněk. To už víte z našich aktualit. Jak jsem turné pilně sledovala na Facebooku, vyprodáno bylo na všech koncertech, které absolvovali. Turné uzavřeli v Náchodě, odkud Malina Brothers – tři bratři Malinové

Skupina Corpus Delicti v devadesátých letech patřila k tomu nejlepšímu, co jste na folkové scéně mohli slyšet. V roce 1992 získala autorskou Portu za píseň Doma v pokoji, v roce 1994 si odvezla Krtečka z festivalu Zahrada, písničky se ozývaly i z vysílání Country Radia. Začátkem druhého tisíciletí skupina usnula k zimnímu spánku, naštěstí známé písničky Dávno tě znám, Tak se dívej, Dopisy… zněly dál v různých hudebních projektech zakládajícího člena

Sněhu pomálu, v Podkrkonoší ještě méně, nastal tedy čas vyrazit od hor k Vltavě na koncert kapely, která nehraje moc často, ale hlavně pořád tak nějak od nás z ruky. Konečně – nejhezčí dárky bývají ty, které si člověk pořídí sám sobě, u muziky to platí dvojnásob. Překvapení první: na Černém mostu je evidentně více sněhu než v podhůří českých velehor.

Ve středu 8. ledna 2014 v sedm večer vypukl už 70. večer věnovaný muzice a poezii, i tentokrát, jako ostatně většinou za sedm uplynulých let, pod taktovkou Jana Řepky. Pořad je inspirovaný programy v newyorské bohémské čtvrti Greenwich Village, založenými na principu otevřené scény - při open micu se u mikrofonu střídá v podstatě kdokoli, kdo přijde a chce vystoupit, zahrát, zazpívat, zarecitovat. Velmi podobně vymysleli a uvedli do života svůj Open Mic

Jak jsem na facebooku viděl pozvánku na koncert Žambochů a Disneybandu, bylo mi jasné, že páteční večer bude patřit do kategorie "fajnový". Svojkov jsem si sice matně vybavoval jen z vandru asi před 10 lety, ale CD obou kapel se nám doma točí hodně často a těch pár kilometrů rozhodně stojí za to vidět je naživo. No, a když už máme volno v autě, obvolal jsem pár známých, jestli si nechtějí udělat fajn večer. Už klid zimní vesnice, nasvícený kostelík